3. SAOL Projekt

3.2. MOTIVACE

Naší motivací bylo vybrat si za partnery nějakou víceméně homogenní skupinu uživatelů, kteří jsou ve společnosti silně stigmatizováni. Jelikož má naše škola za sebou dobrou předchozí spolupráci se zavedenou nevládní organizací podporující ženy, jež mají problémy se závislostmi, rozhodli jsme se prostřednictvím této organizace navázat partnerství právě s těmito ženami.   

Podle výzkumů se ženy, které se léčí se závislostí, potýkají s akty sociální stigmatizace a vyloučení, do kterých se promítají problematické předpoklady o příčinách těchto problémů. Proto se často nedostává sluchu zkušenostem a hlasům žen s těmito problémy (Agterberg et al., 2020). Mnoho těchto uživatelek služeb mělo také negativní interakce se sociálními pracovníky. Proto jsme si ve společně navrženém partnerském přístupu dali za cíl přispět ke zplnomocnění těchto žen tím, že jim umožníme pozvednout hlas v rámci zapojení do výuky a hodnocení.  

Reflexivní přístup byl považován za obzvláště důležitý ve světle tvrzení Anny Nelson (2012, s. 26), že pro sociální pracovníky může být angažmá v boji proti diskriminaci „zvláště ošidné, pokud se zapojí do práce s uživateli služeb dopouštějících se protiprávního jednání, jako je užívání drog“. Toto ve spojení s obavami, že sociální pracovníci mohou mít při práci s problematikou užívání drog pocit nedostatečnosti (Loughran, Hohman, & Finnegan, 2010), se stalo východiskem této iniciativy.   

Výukové cíle

Ze strany týmu vysokoškolských pedagogů byly formulovány čtyři cíle:  

  • Umožnit uživatelkám služeb spoluvytvářet obsah a metody výuky. 
  • Umožnit uživatelkám služeb zapojení do postupů hodnocení studentů. 
  • Připravit oborové studenty na lepší pochopení názorů a potřeb uživatelů služeb obecně, a konkrétněji žen, které mají problémy se závislostí a přicházejí do styku s orgány sociálně-právní ochrany dětí. 
  • Přispět ke zplnomocnění žen se závislostí vytvořením prostoru ke sdílení jejich žité zkušenosti se studenty sociální práce. Rovněž jsme doufali, že by v rámci procesu mohlo u těchto žen dojít k posunu/změně některých jejich negativních pohledů na sociální pracovníky a zkušeností s nimi.

Odkaz: CORU https://www.coru.ie/files-recognition/standards-of-proficiency-for-social-workers.pdf 


Reference: Agterberg, S., Schubert, N., Overington, L., & Corace, K. (2020). Treatment barriers among individuals with co-occurring substance use and mental health problems: Examining gender differences. Journal of substance abuse treatment, 112, 29-35.


Nelson, A. (2012). Social work with substance users. London: Sage. 10.4135/9781446288849


Loughran, H., Hohman, M., & Finnegan, D. (2010). Predictors of role legitimacy and role adequacy of social workers working with substance-using clients. British Journal of Social Work, 40, 239–256.10.1093/bjsw/bcn106