Laik nebo profesionál: Ti, jež jsou zasaženi veřejnou problematikou

1. Laik nebo profesionál: Ti, jež jsou zasaženi veřejnou problematikou

V určitých kontextech jsme všichni potenciálně vyloučeni, marginalizováni a bezmocní. V mnoha případech (ne)jsme těmi odborníky. Z pohledu profesionála je důležité rozvíjet povědomí o historické (re)konfiguraci profesní identity a veřejného mandátu. Součástí tohoto povědomí je také zamyšlení se nad tím, jak historie ovlivňuje způsob celospolečenského vnímání a vnímání občanů jako potenciálních uživatelů konkrétních zdravotnických a sociálních služeb a jakým způsobem uznáváme životní znalosti a schopnosti "lajků.“ Při řešení takových složitých problémů, v situacích zranitelnosti, můžeme oslovit ty postižené, použít své hlasy a vyžadovat změnu. Složité problémy umožňují zapojení veřejnosti do politiky a umožňují je demokraticky řešit (Marres 2005).

Váže se k vyžadování a získávání sociální podpory/služeb stigma, nebo je to považováno za právo a nárok všech občanů? Jak by to mohlo ovlivnit (demokratickou) praxi sociálních a zdravotnických služeb a jak s to řešit?  Jaké jsou palčivé problémy, které vyžadují vytvoření oddané veřejnosti složené z aktérů z různých sociálních světů?

Případová studie (Belgie): Reflexivita v zastupování v participativní tvorbě politiky v rozvoji praxe proti chudobě: Historická perspektiva rétoriky aktivistických organizací pro obhajobu lidí žijících v chudobě

Historická studie rétoriky aktivistických (self-advocacy) organizací lidí žijících v chudobě v Belgii odkrývá nutnost uplatňovat reflexivitu při formování politiky a zastoupení v politické reprezentaci a rozvoji praxe (in shaping a politics of representation in policy and practice development) (viz Degerickx et al., 2022). Případová studie se zaměřila na to, jak se od 90. letech 20. století při tvorbě legislativy proti chudobě dostalo do popředí paradigma participace a rozvoj praxe sociální práce v Evropě, což znamená, že lidé v chudobě by se jako rovnocenní občané měli účastnit politických rozhodovacích procesů. Na základě historické případové studie byly vzneseny otázky, kdo se takových procesů skutečně účastní.  

Studie se opírala o soubor myšlenek francouzského filozofa Jacquese Rancièra, které představovaly teorie různých představ o participaci, identifikoval výzkum čtyři různá chápání participace, která se mohou objevit v sociální politice a rozvoji praxe sociální práce: (1) konzultace s důrazem na sběr svědectví lidí žijících v chudobě bez jejich zapojení do formulování kolektivních obav (collective concerns), (2) inkluze jako součást emancipačního projektu, jehož cílem je začlenit lidi v chudobě do společenského uspořádání, (3) konfrontace, v níž se angažují chudí a nechudí zainteresovaní, aby vedli diskuse o problematice rovnosti v procesu a v našich společnostech a (4) mobilizace v níž chudí a nechudí zúčastnění aktivně zapojují širší společnost do rozvoje politik a strategií boje proti chudobě. V současné době pracuje hlavní řešitelka tohoto výzkumu, Heidi Degerickx, jako koordinátorka organizace Síť proti chudobě (the Network Against Poverty) ve vlámsky mluvící části Belgie, kde se aktivně podílí na utváření této politiky participace a zastoupení. Centrální otázkou, kterou řeší ve vztahu ke každému z těchto přístupů je, zda participativní úsilí produkuje momenty demokracie, ve kterých skutečně dochází k přesunu moci, a které může vést k sociálně spravedlivější a rovnoprávnější společnosti. Následující výzva (a plea) byla vznesena pro „neznalou“ (ignorant) či reflexivní pozici aktérů sociální práce a sociální politiky: „dávat hlas“ nestačí a politická participace potřebuje vytvořit organizační a institucionální podmínky pro, a s lidmi žijícími v chudobě. To vyžaduje otevření demokratického prostoru, ve kterém jsou přijímány hodnoty rovnosti a nesouhlasu, tak jako uvědomění si složitosti a nejistoty takovýchto participativních přístupů.

2. Příklad inovativní praxe (Belgie):

Protože jsme chtěli, aby si studenti magisterského oboru sociální práce na Gentské univerzitě jako budoucí odborníci uvědomili své vlastní normativní hodnotové orientace, otevřeli jsme kurz na téma „společensko-prostorová sociální práce“, kde se studenti mohou ponořit do komplexní reality čtvrti okolo fakulty. Kurz vznikl, když začalo být jasné, že mezi Fakultou psychologie a pedagogiky a okolním prostředím neexistuje vůbec žádná synergie. Jde o mnohovrstevnatou čtvrť Gentu, ve které historicky vzniklo větší množství mnohopodlažních činžovních domů a rýsuje se rostoucí koncentrace sociálních problémů, včetně extrémních forem chudoby a prekarity, skrytého bezdomovectví, stárnutí, látkových závislostí a rostoucího počtu občanů s duševní nemocí. V okolí těchto obecních mnohopodlažních budov se sociálním bydlením panuje nedostatek zdrojů a veřejných služeb, čímž vzniká jakýsi ostrov oddělený od širšího sociálního pletiva města. Studenti mají za úkol pracovat na problémech, které jsou důležité pro občany i komunitní odborníky v této čtvrti. Mají si představit, že by vyvíjeli smysluplnou práci v takto komplexním a dynamickém komunitním kontextu, kde se v důsledku strukturálních i místních podmínek nahromadily sociální problémy, narušující životní svět lidí, kteří zde žijí. 

Součástí zadání je též zaujmout společensko-prostorovou odbornou perspektivu a stanovisko k tomu, jak jsou problémy v této čtvrti rámovány, zformulovat relevantní otázky a reflektovat odborné strategie, které mohou mít smysl ve vztahu k obyvatelům i širšímu prostředí. Studenty nabádáme, aby se vraceli ke svým vlastním normativním hodnotovým orientacím, k normám a zvyklostem, které si internalizovali v důsledku své často privilegované pozice (z hlediska bydlení, mobility, příjmu, ...) a v důsledku očekávání, která mají. To jim má při plnění zadání pomoci se eticky a politicky zorientovat v daném komplexním komunitním kontextu. 

Jedna skupina studentů například řešila formální organizaci bytových společenství, ale nakonec mj. provedla šetření mezi spolužáky na fakultě s cílem prozkoumat jejich vlastní předpoklady a poznatky o sociálním bydlení v této čtvrti. Výsledky je šokovaly. Zjistili totiž, že většina studentů pracuje se středostavovskou normou osobního vlastnictví, odpovídající řádu bydlení v belgické společnosti. 

Součástí finálního produktu studentů jsou písemné práce popisující finální výsledky a realizace smysluplných projektů pro obyvatele a s obyvateli ze sousedství a s profesionály.

3. SAOL Projekt

Příklad: Zapojení uživatelek služeb léčených se závislostí v rámci výukového modulu sociální práce v Irsku – použití RPP. 

Zapojení uživatelek služeb léčených se závislostí: poznatky z výukového modulu sociální práce v Irsku

Úvod
S ohledem na rostoucí potřebu zvýšit citlivost studentů sociální práce a zdravotnictví vůči žitým zkušenostem uživatelů služeb je čím dál důležitější promítat do kmenového kurikula a samotné výuky i zapojení uživatelů služeb. V tomto příkladu jsme své zkušenosti popsali s pomocí orientačních otázek RPP ke každému z šesti klíčových balíčků.

3.1. KONTEXT

V Irsku se na vzdělavatele v sociální práci vztahuje kvazilegální očekávání, že budou do studijních programů zapojovat uživatele služeb. Konkrétně jde o metodiku irského státního úřadu pro dohled nad touto profesí (CORU): 

Kurikulum se musí řídit odbornými znalostmi založenými na důkazech, relevantními pro současnou praxi, a filozofií a základními hodnotami této profese, přičemž musí být doloženy vstupy od všech relevantních zúčastněných stran, včetně uživatelů služeb a zaměstnavatelů (Social Work Education Board, 2019, s. 8). 

Kontext tohoto partnerství vycházel z poznání, že v procesech sociálně-právní ochrany dětí jsou často nadměrně zastoupeny ženy, které mají problémy s užíváním drog nebo se léčí se závislostí, a ve výuce sociální práce na tomto průsečíku je třeba více zohledňovat trauma. 

3.2. MOTIVACE

Naší motivací bylo vybrat si za partnery nějakou víceméně homogenní skupinu uživatelů, kteří jsou ve společnosti silně stigmatizováni. Jelikož má naše škola za sebou dobrou předchozí spolupráci se zavedenou nevládní organizací podporující ženy, jež mají problémy se závislostmi, rozhodli jsme se prostřednictvím této organizace navázat partnerství právě s těmito ženami.   

Podle výzkumů se ženy, které se léčí se závislostí, potýkají s akty sociální stigmatizace a vyloučení, do kterých se promítají problematické předpoklady o příčinách těchto problémů. Proto se často nedostává sluchu zkušenostem a hlasům žen s těmito problémy (Agterberg et al., 2020). Mnoho těchto uživatelek služeb mělo také negativní interakce se sociálními pracovníky. Proto jsme si ve společně navrženém partnerském přístupu dali za cíl přispět ke zplnomocnění těchto žen tím, že jim umožníme pozvednout hlas v rámci zapojení do výuky a hodnocení.  

Reflexivní přístup byl považován za obzvláště důležitý ve světle tvrzení Anny Nelson (2012, s. 26), že pro sociální pracovníky může být angažmá v boji proti diskriminaci „zvláště ošidné, pokud se zapojí do práce s uživateli služeb dopouštějících se protiprávního jednání, jako je užívání drog“. Toto ve spojení s obavami, že sociální pracovníci mohou mít při práci s problematikou užívání drog pocit nedostatečnosti (Loughran, Hohman, & Finnegan, 2010), se stalo východiskem této iniciativy.   

Výukové cíle

Ze strany týmu vysokoškolských pedagogů byly formulovány čtyři cíle:  

• Umožnit uživatelkám služeb spoluvytvářet obsah a metody výuky. 
• Umožnit uživatelkám služeb zapojení do postupů hodnocení studentů. 
• Připravit oborové studenty na lepší pochopení názorů a potřeb uživatelů služeb obecně, a konkrétněji žen, které mají problémy se závislostí a přicházejí do styku s orgány sociálně-právní ochrany dětí. 
• Přispět ke zplnomocnění žen se závislostí vytvořením prostoru ke sdílení jejich žité zkušenosti se studenty sociální práce. Rovněž jsme doufali, že by v rámci procesu mohlo u těchto žen dojít k posunu/změně některých jejich negativních pohledů na sociální pracovníky a zkušeností s nimi.

Odkaz: CORU https://www.coru.ie/files-recognition/standards-of-proficiency-for-social-workers.pdf 

Reference: Agterberg, S., Schubert, N., Overington, L., & Corace, K. (2020). Treatment barriers among individuals with co-occurring substance use and mental health problems: Examining gender differences. Journal of substance abuse treatment, 112, 29-35.

Nelson, A. (2012). Social work with substance users. London: Sage. 10.4135/9781446288849

Loughran, H., Hohman, M., & Finnegan, D. (2010). Predictors of role legitimacy and role adequacy of social workers working with substance-using clients. British Journal of Social Work, 40, 239–256.10.1093/bjsw/bcn106

3.3. PARTNEŘI

Do RPP byly přizvány čtyři typy partnerů – vysokoškolští učitelé/výzkumníci, ženy/uživatelky služeb, nevládní organizace SAOL Woman’s Project a studenti sociální práce. 

Společnou koordinací pověření (vysokoškolští) učitelé/výzkumníci měli již s nevládní organizací dříve navázané vztahy a požívali vzájemné reputace na základě terénní osvětové činnosti a komunitního rozvoje. Právě tyto dva prvky se staly jádrem tohoto komunitního participativního výzkumného přístupu. Jsou považovány za důležitou výhodu, protože se má za to, že výzkumníci mají zkušenosti usnadňující spolupráci (Greenlick and Freeborn, 1986).

Oslovené ženy lze do jisté míry označit za homogenní komunitu uživatelek služeb se specifickými adiktologickými anamnézami. Zájemkyně o výuku se z širší komunity/organizace nominovaly samy. Vzhledem k danému průsečíku identit a potřeb (ženy/závislosti) se jedná se o obzvlášť významnou skupinu. 

Studenti již byli s reflexivní praxí velmi dobře obeznámeni a byli přesvědčeni, že „prostřednictvím reflexe můžeme jako sociální pracovníci změnit své myšlení, cítění a chování tak, abychom lépe naplnili potřeby uživatelů služeb a pečujících osob“ (Knott & Scragg, 2013, s. 54).  

SAOL, zkušená nevládní organizace zaměřená na vzdělávání a inkluzi, byla rozvojem iniciativy hodnocení velmi nadšená. Její ředitelka zjišťovala, zda by o ně byl mezi uživatelkami služeb zájem. Na podporu iniciativy byla SAOL připravena poskytnout případné další poradenství nebo podporu, kterou by zapojení do tohoto projektu mohlo vyžadovat, což bylo důležitou podmínkou pro schválení výzkumu etickou komisí. Úloha SAOL je popsána v části Postupy a strategie. 

Reference:

Loughran, H. & Broderick, G. (2017) From service-user to social work examiner: not a bridge too far, Social Work Education, 36:2, 188-202, DOI: 10.1080/02615479.2016.1268592

Knott, C., & Scragg, T. (2013). Reflective practice in social work. London: Sage

3.4. VLASTNÍ POZICE

Jako pedagogové zastávající kritické a radikální postoje jsme chtěli prosazovat sociální spravedlnost, uplatňovat partnerský přístup, řešit stigma a diskriminaci a dát hlas žité zkušenosti uživatelek služeb SAOL. Ačkoli jsme si mysleli, že se věnujeme mocenským rozdílům, ukázalo se, že naše partnerky z řad uživatelek služeb to někdy vnímaly odlišně – ony mocenský rozdíl problematizovaly a snažily se v rámci procesu „nárokovat si zpět“ svou moc.  

To se projevilo během koronavirové epidemie, kdy se omezil vklad uživatelek služeb SAOL do výuky; ty pak své zapojení do práce se studenty zpochybnily jako „povrchně symbolické“ a požadovaly buď smysluplnější vklad, nebo odstoupení z výuky. To vyvolalo úplný přezkum a přehodnocení způsobu zapojení SAOL. Výsledkem bylo znovuzavedení dalších vyučovacích hodin a nový společně navržený videoúkol pro studenty, který uživatelky služeb pomáhaly navrhnout a společně známkovat. Tato případová studie naznačuje možnou tendenci k přizvání osob, s nimiž se „nejsnáze“ spolupracuje, což obvykle znamená osoby vysoce vzdělané, neurotypické, komunikativní, vyškolené, extrovertní (Locock et al., 2022). Jako učitelé a výzkumníci sociální práce musíme tyto zakořeněné stereotypy „zranitelnosti“ zpochybňovat a uvědomovat si, že zranitelnost je obousměrný proces a že i my jsme v rámci participačních procesů zranitelní. 

Odkazy na: Why intersectionality matters for social work practice in adult services - Social work with adults (blog.gov.uk)

Reference: Charter, M.L. (2021). "Exploring the importance of feminist identity in social work education." Journal of Teaching in Social Work 41, no. 2 (2021): 117-134.

3.5. POSTUPY A STRATEGIE

Na plánování a realizaci výukového modulu a hodnocení studentů se formou koprodukce podíleli akademičtí pracovníci v oblasti sociální práce, studenti a skupina uživatelek služeb.

Před zavedením hodnocení vedeného službami se ředitelka projektu SAOL spolu s vysokoškolským vyučujícím dohodli, že modul společně navrhnou a zrealizují. Tento proces značně usnadnilo již navázané partnerství mezi službou a vyučujícím spolu s přímým zapojením ředitelky služby do zajištění modulu.

Po diskusi se partneři shodli, že výzkumem procesu by byly získány velmi potřebné postřehy a samy uživatelky služby si přály, aby byl proces nějakým způsobem zaznamenán. Byly toho názoru, že písemná zpráva o jejich zapojení spíše ovlivní výuku sociální práce do budoucna, a většina z nich byla motivována pomoci sociálním pracovníkům porozumět užívání drog a jeho dopadu na uživatele služeb (Loughran a Broderick, 2017). 

Před zahájením procesu proběhl společný brainstorming, úvodní diskuse a rozhodování o obsahu výuky, který zahrnoval přednášky na téma:  

• Chudoba a závislosti z pohledu životní dráhy 
• Domácí násilí, ochrana dětí a závislosti
• Partnerská spolupráce: přístup k závislostem zohledňující trauma 

Ke stěžejním aspektům kurikula patřily koncepty empatie, soucitu a traumatu, jak je zažívaly uživatelky služeb v kontextu svého dospívání, rodičovství, dospělého života, ale i environmentálních a sociálních faktorů, které pomáhají vysvětlit jejich problémy se závislostmi.  

Uživatelky služeb pak na základě svých zkušeností navrhly případovou studii do výuky. Předmětem studie byla problematika cyklu zneužívání a závislosti a možnosti jeho prolomení. Zmíněny byly například strategie práce s rodiči a ohroženými dětmi. Především však tyto otázky byly zasazeny do širších souvislostí, jako jsou společenské předsudky, stigma, stud, užívání jazyka, moc a kontrola, nálepkování. Bylo zdůrazněno, že k účinnému řešení škod a rizik jsou nezbytné preventivní přístupy. 

Hodnocení studentů 

Osvojení učiva studenty bylo hodnoceno na základě písemného úkolu založeného na případové studii vypracované uživatelkami služeb a také na základě reflexivního skupinového videoprojektu, kdy studenti své klíčové poznatky shrnuli v krátkém videu o stopáži 5–10 min.  

Písemné úkoly společně hodnotili koordinátor vysokoškolského modulu sociální práce a ředitelka nevládní organizace. Videoúkol společně hodnotili koordinátor vysokoškolského modulu sociální práce a uživatelky služeb. Uživatelky služeb a studenti sociální práce se rovněž sešli na workshopu ke zpětné vazbě. 

Odkaz na: Service user integration into social work education: lessons learned from Nordic participatory action projects - PubMed (nih.gov)

Reference: Loughran, H., & McCann, M. E. (2015). Employing community participative research methods to advance service user collaboration in social work research. The British Journal of Social Work, 45(2), 705-723. https://doi.org/10.1093/bjsw/bct133

Loughran, H. & Broderick, G. (2017) From service-user to social work examiner: not a bridge too far, Social Work Education, 36:2, 188-202, DOI: 10.1080/02615479.2016.1268592

3.6. NÁSLEDNÉ AKTIVITY

Naší snahou v irské případové studii bylo, aby získané poznatky, dovednosti a zkušenosti zplnomocnění byly trvalé a opakovatelné. Zejména jsme očekávali, že uživatelky služeb by měly zažít pocit růstu a důvěry ve své schopnosti a v pozitivní vliv těchto schopností na svůj život. 

Očekávali jsme, že se mohou vyskytnout příležitosti k šíření výsledků partnerství do širších komunit uživatelek služeb, studentů a akademických obcí. Tyto příležitosti je třeba plánovat a realizovat na základě stejných principů koprodukce, které se uplatnily v samotném projektu. Zejména postupy šíření výsledků by měly být vhodné a citlivé vůči potřebám uživatelek služeb, pokud jde o jazyk, styl a předávání myšlenek v osobním i virtuálním styku.  

Pozitivním výsledkem by bylo, kdyby se uživatelky služeb odhodlaly k získání kvalifikace a dovedností v oblasti výuky a učení, aby se mohly stát trvalejšími partnerkami při realizaci důležitých dimenzí vzdělávání a odborné přípravy v sociální práci.

Odkaz na: Co-production - Social Work England

Reference: MacDermott, D., & Harkin-MacDermott, C. (2020). Co-producing a shared stories narrative model for social work education with experts by experience. Practice, 32(2), 89-108.

Hatton, K (2017) A critical examination of the knowledge contribution service user and carer involvement brings to social work education, Social Work Education, 36:2, 154-171, DOI: 10.1080/02615479.2016.1254769