Laik nebo profesionál: Ti, jež jsou zasaženi veřejnou problematikou

Protože jsme chtěli, aby si studenti magisterského oboru sociální práce na Gentské univerzitě jako budoucí odborníci uvědomili své vlastní normativní hodnotové orientace, otevřeli jsme kurz na téma „společensko-prostorová sociální práce“, kde se studenti mohou ponořit do komplexní reality čtvrti okolo fakulty. Kurz vznikl, když začalo být jasné, že mezi Fakultou psychologie a pedagogiky a okolním prostředím neexistuje vůbec žádná synergie. Jde o mnohovrstevnatou čtvrť Gentu, ve které historicky vzniklo větší množství mnohopodlažních činžovních domů a rýsuje se rostoucí koncentrace sociálních problémů, včetně extrémních forem chudoby a prekarity, skrytého bezdomovectví, stárnutí, látkových závislostí a rostoucího počtu občanů s duševní nemocí. V okolí těchto obecních mnohopodlažních budov se sociálním bydlením panuje nedostatek zdrojů a veřejných služeb, čímž vzniká jakýsi ostrov oddělený od širšího sociálního pletiva města. Studenti mají za úkol pracovat na problémech, které jsou důležité pro občany i komunitní odborníky v této čtvrti. Mají si představit, že by vyvíjeli smysluplnou práci v takto komplexním a dynamickém komunitním kontextu, kde se v důsledku strukturálních i místních podmínek nahromadily sociální problémy, narušující životní svět lidí, kteří zde žijí. 

Součástí zadání je též zaujmout společensko-prostorovou odbornou perspektivu a stanovisko k tomu, jak jsou problémy v této čtvrti rámovány, zformulovat relevantní otázky a reflektovat odborné strategie, které mohou mít smysl ve vztahu k obyvatelům i širšímu prostředí. Studenty nabádáme, aby se vraceli ke svým vlastním normativním hodnotovým orientacím, k normám a zvyklostem, které si internalizovali v důsledku své často privilegované pozice (z hlediska bydlení, mobility, příjmu, ...) a v důsledku očekávání, která mají. To jim má při plnění zadání pomoci se eticky a politicky zorientovat v daném komplexním komunitním kontextu. 

Jedna skupina studentů například řešila formální organizaci bytových společenství, ale nakonec mj. provedla šetření mezi spolužáky na fakultě s cílem prozkoumat jejich vlastní předpoklady a poznatky o sociálním bydlení v této čtvrti. Výsledky je šokovaly. Zjistili totiž, že většina studentů pracuje se středostavovskou normou osobního vlastnictví, odpovídající řádu bydlení v belgické společnosti. 

Součástí finálního produktu studentů jsou písemné práce popisující finální výsledky a realizace smysluplných projektů pro obyvatele a s obyvateli ze sousedství a s profesionály.