11. Závěr

V této praktické příručce chápeme participaci a reflexivitu jako úzce příbuzné procesy (dvojčata), a to vzhledem ke složitosti životních situací ve výuce, praxi a výzkumu sociální práce. Participaci a reflexivitu můžeme obohatit, když budeme naslouchat různým hlasům. Ty přispívají ke spravedlivějšímu rozhodování v organizacích, společnosti i politice. Šanci na dosažení dobrých výsledků reflexivně participativního partnerství zvýšíme průběžným společným promýšlením různých aspektů toho, kdo, proč, za jakých podmínek a jakým způsobem může participovat. 

V této praktické příručce jsme představili klíčové myšlenky, některá dílčí doporučení a příklady využití reflexivity a participace v různých sociálních a zdravotnických kontextech. Text je výsledkem zkušeností, diskusí a případových studií z mezinárodní spolupráce pětice partnerů – vysokých škol sociální práce z reprezentativních částí Evropy. V partnerském týmu jsme obsáhli velmi rozmanité historické, socioekonomické a politické zázemí, a proto doufáme, že se předložené schéma RPP a související myšlenky a návrhy mohou stát inspirací pro nejrůznější situace a kontexty. Vás čtenáře, učitele, studenty, praktiky či komunitní aktéry pak vyzýváme k hledání způsobů posilování participace s ohledem na společné organizační, sociální či politické cíle. 

Těm, kteří chtějí jít hlouběji, doporučujeme přečíst si i další výstupy Erasmus+ projektu INORP, které jsou k dispozici na odkazovaných webových stránkách a na MOOC, včetně bohatých odkazů na další zdroje.