3. Úroveň 1: Modul pro základní vysokoškolskou úroveň (1. stupeň studia)

3.3. Lekce 3 (4 hodiny): Vyjasnění pojmů 1: Reflexivita

Okruh Téma Orientační otázky
Psychologické dimenze

Reflexe – uvědomění – myšlení

Reflexe je klíčová a velmi specificky lidská schopnost. Souvisí s pojmem uvědomění. V rámci reflexe přikládáme lidskému jednání individuální význam, který je zase zakotven v sociálních a kulturních souborech významů.

Výzkumy reflexivity ukazují, že z neurovědeckého a psychologického hlediska je nutné uznat trvalý vliv předvědomých pojmových sociálních kategorií a struktur, podle nichž se orientujeme, jež však také musíme podrobovat vědomým procesům, aby byla interakce produktivní a tvůrčí.

Jaké okolnosti ve mně podněcují uvědomění? S čím se pak moje uvědomění pojí?

Jak vnímám vznik reflexe z uvědomění?

Za jakých okolností jsem se „naučil/a reflektovat“?
Profesní dimenze

Schopnost systematické reflexe přispívá k legitimizaci profesní nezávislosti A TAKÉ odpovědnosti.

  • Reflexe jako nutnost: odborníci řeší vysoce komplexní situace, které nemohou být upraveny v předpisech dostatečně podrobně a bez přílišného zjednodušení
  • V reflexivní praxi se proto musíme odkazovat na podrobné vědecké poznatky, na jejichž základě lze v individuálních konstelacích legitimně činit odborná rozhodnutí
  • Osobní faktory (hodnoty, temperament, kulturní zázemí apod.) na straně odborníka jsou nejen neopominutelné, ale tvoří i zásadní součást odborného „repertoáru dovedností“, pokud tyto uplatňujeme s kritickým odstupem a „uvědomujeme si“ jejich mocenské důsledky

Vezměte si libovolný „sociální problém“, se kterým jste se setkali – jaké jsou slabé stránky „jednoduchých řešení“, která by „bez reflexe“ mohla být navrhována?

Jaká je hodnota a funkce zkoušek a akreditací, kterými je v uznávaných profesích podmíněn vstup do odborné obce?

Měli by odborníci vytvářet dojem „neutrality“?
Politické dimenze

Reflexe a demokracie

V demokracii je předpokladem volebního práva to, aby se dospělí občané rozhodovali racionálně.

Schopnost reflexivity v pěstování vztahů s ostatními je nejen předpokladem občanství, ale je jím také pozitivně ovlivňována.

Není-li tato schopnost (dosud) u jedince plně rozvinuta, poskytujeme mu pedagogickou podporu (nikoli výuku!), např. v dětství, v rehabilitaci, v terapii.

Na základě jakých úvah se rozhodujete ve volební místnosti?

Jak můžeme v rámci učení rozvíjet reflexivitu?

Návrh: „Demokratická reflexivita“ propojuje kritické aspekty participace a reflexivity do té míry, do jaké ji dokážeme promítnout do „procesů učení“ v interakci
- s kolegy odborníky (v týmech nebo v rámci odborné supervize)
- s uživateli služeb, a to individuálně, na organizovaných skupinových setkáních nebo v prostředí komunity

 Jak důležitá je pro vás demokratičnost týmových nebo skupinových setkání?

Použité zdroje:

*Adams, M. (2003). The reflexive self and culture: A critique. British Journal of Sociology, 54(2), 221– 238. https://doi.org/10.1080/0007131032000080212

*Archer, M. (2012). The Reflexive Imperative in Late Modernity. New York: Cambridge University Press.

D’Cruz, H., Gillingham, P. a Melendez, S. (2005). Reflexivity, its Meanings and Relevance for Social Work: A Critical Review of the Literature. British Journal of Social Work, 37(1), 73–90. https://doi.org/10.1093/bjsw/bcl001

Dzur, A. W. (2019). Democratic Professionals as Agents of Change. In A.W.Dzur, Democracy Inside: Participatory Innovation in Unlikely Places (pp. 1–24). Oxford: Oxford University Press. https://doi.org/10.1093/oso/9780190658663.003.0001

Ferguson, H. (2018). How social workers reflect in action and when and why they don’t: the possibilities and limits to reflective practice in social work. Social Work Education, 37(4), 415–427. https://doi.org/10.1080/02615479.2017.1413083

*Lieberman MD, Gaunt R, Gilbert DT a Trope Y. (2002). Reflection and reflexion: a social cognitive neuroscience approach to attributional inference. Advances in Experimental Social Psychology. 34:199– 249.

*Phillips, L. (2000). Risk, Reflexivity and Democracy. Nordicom Review, 21(2), 115–136. https://doi.org/10.1515/nor-2017-0389.