Vytvoření OER

Využívání OER může mít negativní efekt na výslednou podobu znalostí studentů (pokud jim nejsou doporučeny kvalitní zdroje či nejsou vedeni k tomu je rozeznat). Výzkum realizovaný v USA poukázal na skutečnost, že studenti, i když se běžně pohybují v digitálním prostředí, mají problém rozeznat kvalitní informace. Více než 80% jich například věří, že reklamní sdělení je oficiální novinová zpráva. Mají také problémy s hodnocením zpráv na Twitteru i u dalších sdělení (Wineburg a kol., 2016). To může být ovlivněno množstvím volně dostupných informací rozdílné kvality a nedostatečných kompetencí ji posoudit. Výsledky výzkumu mezi českými studenty environmentálních oborů ukázaly, že značná část není schopna definovat kritéria kvality; mezi těmi, kteří kritéria uvedli, převažovaly nejčastěji odpovědi, které se daly zařadit do kategorie ,,Práce se zdroji”, ,,Věrohodnost (ověřitelnost)”, ,,Přehlednost” (viz obrázek níže).

Yaari a kol. (2011) zkoumali, které atributy kvality jsou relevantní pro uživatele Wikipedie, zjistili, že často uvádějí například jako množství informací, spokojenost s obsahem a externí odkazy. Naopak atributy jako počet editací a počet unikátních editorů získaly protichůdné významy  ,,jako atributy kvalitních článků byly zmíněny jak málo editací / editorů, tak i mnoho editací / editorů." Právě Wikipedie (anglická verze) má podrobně rozpracovaný systém hodnocení kvality z hlediska uživatelů, kteří hodnotí jednotlivé články jak z hlediska různých aspektů kvality (Přispěvatelé Wikipedie, 2019b), tak z hlediska jejich naplnění v rámci jednotlivých tematických kategorií, kam článek spadá. Na anglické Wikipedii jsou pak články ohodnoceny celkově podle kvality obsahu, jak je ohodnotili uživatelé (Obrázek níže).

Obrázek. Hodnocení článků na anglické Wikipedii podle kvality články označené jako FA (featured articles) jsou brány jako nejkvalitnější, kdežto Stuby (pahýly) jako nejméně kvalitní (Přispěvatelé Wikipedie, 2019b)

Kvalita OER představuje jednu z největších překážek v aplikaci těchto zdrojů do studijních kurikulí. Hodnocení kvality v otevřeném prostředí internetu má svá specifika oproti klasickým učebním textům a zavedeným žánrům. Dlouhá a kol., 2015 navrhuje rozpracování kódů, jejichž pomocí hodnotili OER do podoby indikátorů. Stanovit kritéria kvality pro OER je nicméně problematické, vzhledem k tomu, že v odborné literatuře nepanuje shoda ani na kritériích kvality pro online zdroje či definici informační kvality (Alkhattabi, Neagu & Cullen, 2010), vzhledem k tomu, že posuzování kvality dané informace je individuální a vždy závislé na kontextu a účelu k čemu tato informace slouží (fitness for use). Proto i posuzování OER a kritéria kvality jsou závislé na tom, pro jakou cílovou skupinu a specifický účel (např. konkrétní diplomku či seminární práci) je zdroj určen. 

Je především rozdíl mezi kritérii kvality, které je možné použít pro dané OER jako celkový systém (tzn. technické prostředí a způsob fungování) a mezi kritérii, která hodnotí obsah. Zdroj (ve smyslu úložiště), který naplňuje znaky kvality po stránce technické, může obsahovat i řadu nekvalitních zdrojů informací (např. špatně napsané články).  Budeme se zabývat systémovým prostředím těchto zdrojů, na základě nichž, pak můžeme poskytnout konkrétní doporučení pro jejich tvorbu a využívání.

Značná část přístupů v hodnocení kvality OER využívá do určité míry komunitu jejich uživatelů, které z ní tak do jisté míry dělají spolutvůrce těchto zdrojů (Clements a kol., 2015). Pro digitální vzdělávací zdroje podpořené z veřejných rozpočtů jsou vymezeny autorskoprávní požadavky (tedy umístění pod otevřenou licencí) jako jedno z hlavních kritérií kvality (Národní ústav pro vzdělávání, 2016). Jako další důležitý znak kvality pro zdroje, jež je možné využít pro vysokoškolské vzdělávání, můžeme vymezit to, zda je možnost recenzního řízení (tedy zkontrolování daného článku odborníkem) a zda je tato recenze vyznačena, dále pak uvedení data vytvoření či aktualizace zdroje (Dlouhá a kol., 2015). 

Jako základní aspekt v hodnocení kvality obsahu pro akademické využívání je možné definovat tzv. peer review proces. Právě tento proces tvoří i základ posuzování kvality vědecké práce. Obecně je definován jako hodnocení dané práce experty v oboru. V prostředí vědecké práce je expertíza celkem dobře definována, např. na základě autorství odborných publikací, přičemž se posuzuje jak kvalita časopisů, v nichž jsou práce uveřejňovány, tak jejich percepce vědeckou komunitou (např. četnost citací). Na základě toho se dá celkem jednoduše poznat expertíza v daném oboru. U OER je situace jiná: na rozdíl od vědeckých publikací, které jsou úzce specializované, lze tyto zdroje považovat spíše za učebnice. Jde o zdroje terciární, kritériem kvality je tak právě způsob, jakým se se sekundárními zdroji pracuje.

OER se často věnují komplexním či interdisciplinárním tématům. S rostoucí komplexitou je pak těžké najít experta, který je schopen zhodnotit je jako celek. A zejména u zdrojů, jež jsou zamýšleny pro širokou veřejnost (typu Wikipedie), je navíc těžké určit pro koho a pro jaké vzdělávací účely má daný zdroj sloužit. Ten samý článek může být dostačující pro studenta základní či střední školy, ale již ne pro studenta školy vysoké. Pokud OER využívají systém hodnocení kvality, opírají se proto často právě o uživatele, které tak zároveň berou do určité míry jako ,,peer”, tedy navzájem si rovné (autor a posuzovatel). Tím posilují prvek své otevřenosti. Uživatelé však nejsou experty v pravém slova smyslu, proto se také nejedná o klasické recenzní řízení srovnatelné s odbornými publikacemi. Jde spíše o ohodnocení většinou uživatelů, které nevypovídá o kvalitě daného zdroje obecně, ale pouze o tom, jak kvalitně je vnímaný těmi, kdo jej hodnotili. OER pracují se sekundárními zdroji, které by obsahovou kvalitu měly zaručovat. Jde tedy o to, aby nebyly použity mimo původní kontext, případně dezinterpretovány.

LITERATURA:

• Alkhattabi, M., Neagu, D., & Cullen, A. (2010). Information quality framework for e-learning systems. Knowledge Management & E-Learning, 2(4), 340-362.
• Přispěvatelé Wikipedie. (2019b). Wikipedia:Content assessment. Wikipedia. ID citované verze stránky: 924080103. https://en.wikipedia.org/wiki/Wikipedia:Content_assessment
• Wineburg, S., McGrew, S., Breakstone, J., & Ortega, T. (2016). Evaluating Information: The Cornerstone of Civic Online Reasoning. Dostupné na: https://purl.stanford.edu/fv751yt5934
• Petiška, E. (2018a). Využívání otevřených vzdělávacích zdrojů studenty environmentálních oborů v České republice. Envigogika, 13(1).
• Yaari E, Baruchson-Arbib S; Bar-Ilan J. (2011). Information quality assessment of community generated content: A user study of Wikipedia. Journal of Information Science 2011; 37(5): 487–498.
• Národní ústav pro vzdělávání. (2016). Dostupné z (21. 1. 2019) https://clanky.rvp.cz/wp-content/upload/prilohy/21071/kriteria_kvality_digitalnich_vzdelavacich_zdroju.pdf
• Dlouhá, J., Petiška, E., Dlouhý, J., & Kapitulčinová, D. (2015). Opportunities and Risks of the Use of Open Education Resources in Environmental Disciplines at University Level in the Czech Republic: A Criteria for Assessing Quality. Envigogika, 10(4). Dostupné na: https://www.envigogika.cuni.cz/index.php/Envigogika/article/view/503