Vytvoření OER

1. Otevřené vzdělávací zdroje na bázi Mediawiki softwaru nebo Wikipedia?

Před začátkem tvorby otevřeného vzdělávací zdroje na bázi Mediawiki softwaru (OER MWS) nebo Wikipedie je vhodné si definovat:

• Cílovou skupinu pro kterou chci OER tvořit
• Účel, ke kterému má zdroj sloužit

Jakmile mám toto definováno mohu se rozhodnout, který zdroj bude vhodnější vytvořit.

Tvorbu stránky na Wikipedii zvolím tehdy pokud nemám jasně vymezenou cílovou skupinu. Účelem Wikipedie je být “encyklopedií pro všechny”.

Obecně je možné konstatovat, že Wikipedie se hodí jako obecný úvod do tématu, tedy encyklopedické shrnutí, jakožto je také designována.

OER MWS tvořím tehdy pokud mám specializované téma, zejména pokud toto téma má ambici pokrývat spektrum znalostí, které najdou konkrétní využití například při zkoušce, tím pádem mohou sloužit do určité míry jako alternativa k papírovým skriptům (viz český projekt lékařských fakult WikiSkripta).

Pokud designovaný OER MWS nemá vyhraněný účel a specifikovanou skupinu, pro niž je navržený, hrozí, že se stane více či méně kvalitní kopií Wikipedie. Lepší než vytvářet podobné heslo jako na Wikipedii na vlastním OER MWS pak ale může být zapojit se do jeho tvorby na Wikipedii, vzhledem k tomu, že ta má již lépe fungující komunitu a je proto pravděpodobnější, že se o článek bude starat a aktualizovat jej.  To může být přínosnější zvláště pokud není zajištěna dlouhodobá udržitelnost projektu jak z hlediska finančního, tak personálního zázemí.

Inspirace Wikipedií:

 Při vytváření OER MWS je vhodné se inspirovat Wikipedií. Wikipedie je zdaleka nejvyužívanější OER MWS a proto je vhodné se s jejím fungováním seznámit i při vytváření alternativních OER MWS. Například její pravidla na řešení sporů, vytváření a úpravy obsahu, patří k tomu nejlepšímu, co bylo v rámci těchto zdrojů vytvořeno. Pro základní orientaci v této problematice může zájemce čerpat ze stránky Five pillars na anglické Wikipedii či Pět pilířů v její české mutaci.

Propojení: 

Wikipedie (a další projekty Wikimedia Commons) mohou také sloužit jako dobrý doplněk při vytváření vlastních OER WMS a obráceně viz obrázek níže. Při tvorbě vlastních zdrojů je možné využít text z Wikipedie a média z Wikimedia Commons. A pokud jsou námi vytvářené OER WMS pod otevřenou licencí, je možné kopírovat z nich části do Wikipedie s odkazem na původní zdroj (a tak zároveň i zvyšovat návštěvnost alternativních OER WMS projektů). Při vytváření OER WMS je možné také využít studenty viz například projekt Studenti píší Wikipedii.

Diagram znázorňující možné vztahy mezi OER WMS, Wikipedií a dalšími zdroji. 

2. Žánr

Při tvorbě OER WMS je vhodné si nejprve ujasnit žánr, který se zamýšlí vytvářet. Jak již bylo zmíněno tyto zdroje mohou do jisté míry představovat nový typ žánru, pokud využijeme možnosti, které poskytují. Je sice možné tyto výhody nevyužít a pouze ,,překlopit” tištěná skripta do digitální podoby, v tom případě ale není nutné vytvářet tento typ zdrojů. OER WMS jsou vhodná například pro zdroje, které fungují jako encyklopedie (Wikipedie) v případě vysokoškolských materiálů se pak nabízí jejich využití pro vytváření různých zdrojů na bázi skript (v českém prostředí např. Wikiskripta).

3. Obsah

Obsahová stránka je při vytváření OER zásadní. Aby zdroj mohl dobře posloužit účelu, pro který je vytvářen, je potřeba si na prvním místě položit klíčové otázky: 

,,Pro koho je daný zdroj vytvářen?” či 

,,Kdo mají být jeho uživatelé?”. 

Tyto otázky, jakkoliv se mohou zdát triviální, rozhodují o celém dalším osudu OER. Témata se dají zpracovat tak, aby vyhovovala rozmanitým informačním potřebám studentů základních škol až po doktorandy. Je ale potřeba si zvolit cílovou skupinu předem, protože není snadné vytvářet zdroj pro všechny, aniž by utrpěla kvalita ve smyslu využitelnosti daného zdroje ke specifickým vzdělávacím potřebám. Právě pro to aby zdroj vyhověl definici kvality ve smyslu fitness for use je klíčový záměr jeho tvůrce.

Fitness for use = posuzování kvality dané informace je individuální a vždy závislé na kontextu a účelu k čemu tato informace slouží.

Důležitou oblastí v rámci obsahu je problematika kvality obsahu OER. Více o tomto tématu v kapitole kvalita.

3.1. Cílová skupina

Definování cílové skupiny je zásadní pro tvorbu OER WMS. Právě ta určuje na co se zaměřit při tvorbě obsahu. Pokud jsou naší cílovou skupinou studenti, je vhodné zkoumat jejich požadavky ke studiu. Čím přesněji definovaná cílová skupina tím lépe se dá zdroj zaměřit. Například úspěch českých WikiSkript je do značné míry dán tím, že mají přesně vymezenou cílovou skupinu, pro niž zdroj vytváří – studenty lékařských fakult.

3.2. Aktéři

V rámci tvorby zdroje je třeba definovat jeho aktéry a role, které v projektu zastávají. Ty mohou variovat od tvůrců a recenzentů až po projektové manažery případně team leadery a organizační pracovníky. OER WMS skýtají potenciál pro řadu dalších aktérů oproti klasickým tištěným či digitálním zdrojům (např. IT specialista, kontrolor vandalismu atd.).

3.3. Hierarchie

V Rámci OER WMS je možné konstruovat hierarchii jednotlivých vztahů mezi aktéry. Mělo by být jasné, kdo je zodpovědný za který prvek fungování systému. V rámci těchto zdrojů se nejlépe osvědčuje tzv. plochá hierarchie či přístup bottom up. Tedy, že tyto zdroje fungují nejlépe na vnitřní motivaci svých členů a ne na centrálním řízení shora. Podporován je princip subsidiarity, což v tomto případě znamená řešení problémů při jejich vytváření na nejnižší možné úrovni (typicky tak, že chybu opraví první editor, který si jí všimne). V rámci OER MWS můžeme vyčlenit několik rolí v rámci hierarchie zdroje (Tabulka níže).

Tabulka. Popis možných aktérů OER WMS.

3.4. Komunita

Funkční komunita je nezbytná jak pro vytváření, tak zejména pro zajištění udržitelnosti provozu jednotlivých OER WMS. Bez funkční komunity tyto zdroje stagnují a v případě vandalismu, který není detekován právě členy komunity, mohou být i lehce poškozovány. 

Funkční komunita naopak vytváří demokratické společenství, v němž si jsou všichni rovni a zajišťuje kolektivní recenzování daného zdroje. Každý člen komunity může cokoliv upravit. Komunita vytváří také redakční tým daných OER WMS. Redakční tým může fungovat jak zcela volně a anonymně, tak být částečně organizovaný a korigovaný.

Redakční tým je základem, na němž OER WMS stojí. Právě členové redakce totiž zodpovídají za správu a údržbu zdroje. Jejich práce se dá rozdělit do následujících bodů:

1. Vytváření nových článků;

2. Kontrola stávajících článků před vandalismem (t.j. vkládání vulgárního či jinak nevhodného obsahu);

3. Aktualizace stávajících článků o nové poznatky.

To jak funguje redakce má také přímý vliv na dlouhodobou udržitelnost zdroje. Právě udržitelnost představuje jeden z největších problémů při vytváření OER WMS. Na začátku vytváření těchto projektů může panovat jisté idealistické nadšení, třeba ještě podpořené účelovou finanční podporou poskytnutou na vznik projektu. V průběhu let se ale nadšení i finance začínají v mnoha případech vytrácet. Zdroj pak v lepším případě aktualizují příležitostní návštěvníci, v horším se stane předmětem útoků vandalů a začne po stránce kvality značně upadat. Dobrým příkladem k zajištění funkční komunity pak může být například zapojit do vytváření OER WMS studenty. Ukazuje se nicméně, že v tomto případě nejlépe funguje dobrovolná spolupráce (příklad dobré praxe zajištění udržitelnosti zdroje představují například Wikiskripta, která mají také z českých OER WMS největší a nejlépe fungující komunitu fungující právě na dobrovolné bázi). Komunity zdrojů je možné analyzovat pomocí metody analýzy aktérů pro ilustraci viz Tabulka níže.

Tabulka. Výsledky analýzy aktérů OER WMS na Univerzitě Karlově zaměřené na jednotlivé aspekty kvality (Petiška a kol., 2020).

3.5. Organizace obsahu

Karty a související stránky

Karty stránek se zobrazují v horní části stránek. Tyto karty umožňují uživatelům provádět akce nebo prohlížet stránky, které se vztahují k aktuální stránce. Dostupné výchozí akce zahrnují prohlížení, úpravy a diskuzi o aktuální stránce.

Jmenné prostory 

4. Kvalita

Otázka kvality představuje problém jak u digitálních zdrojů, tak i u OER. Kvalita OER je navíc jednou z nejčastěji diskutovaných otázek v rámci problematiky těchto zdrojů a představuje také překážku v jejich využívání. Zejména OER fungující na bázi Mediawiki softwaru jsou značnou výzvou po stránce zajištění kvality, vzhledem k tomu, že často umožňují zapojení do vytváření materiálů i neregistrovaným uživatelům a může je tak vytvářet prakticky každý. Nízká kvalita některých zdrojů ovlivňuje postoj k nim jako celku, proto panuje jistá nedůvěra k využívání OER ke vzdělávacím účelům.

Tato nedůvěra bývá často oprávněná. Termín Otevřené vzdělávací zdroje se totiž používá jako označení pro poměrně různorodou směs úložišť informací/poznatků na internetu. Nelze o nich a o jejich kvalitě hovořit per se, protože mohou variovat od osobních blogů, kde neznámí autoři prezentují své názory, až po vysoce kvalitní materiály, jakými jsou recenzované odborné články. Situaci komplikuje skutečnost, že neexistují standardy (kritéria) kvality, které by byly tvůrci či uživateli OER obecně uznávané. Vždy je proto třeba posuzovat konkrétní zdroj (úložiště) či ještě lépe každý materiál na něm jednotlivě – a to zvláště v těch případech, kdy chybí oficiální garant kvality (např. respektovaný autor či instituce). Problematika kvality OER se dá rozdělit do čtyř oblastí: 

a. Prostředí daného systému; 

b. Obsahová stránka;

c. Formální a etické atributy kvality; 

d. Uživatelská hlediska.

Pro prostředí daného systému můžeme definovat kritéria ve smyslu zajištění jeho fungování po technické stránce (např. jak je zajištěna a vyznačena kvalita, kdo daný zdroj může editovat; jak je zajištěna udržitelnost zdroje a aktualizace materiálů; zda je možnost uvedení garanta kvality – autora či recenzenta viz tabulka níže. Je třeba upozornit na skutečnost, že zdroj sice může splňovat kritéria kvality technického prostředí, avšak nemusí obsahovat kvalitní texty ke studiu. Pokud se hovoří o kvalitě OER, myslí se tím především kvalita obsahu. Právě tato otázka však představuje značný problém. Její zodpovězení ve smyslu „Je daný zdroj kvalitní?” vyžaduje obsahovou analýzu, která je ovšem obtížná jak z hlediska časové náročnosti, tak nalezení relevantních odborníků, kteří by ji mohli provést například formou recenzního řízení.

Při takové analýze se mohou brát v potaz různé aspekty kvality, jako např. 

• komplexita textu – ve smyslu zahrnutí různých aspektů a úhlů pohledu za účelem poskytnutí vyváženého názoru (je dostatečně komplexní?), 

• zpracování (je dobře stylisticky, gramaticky a vizuálně zpracován?), tak 

• věrohodnost (ověřitelnost informací respektovanými zdroji). 

Některé tyto aspekty jsou přitom subjektivní, a to nejen ve smyslu subjektivního názoru experta, ale i ve smyslu pohledu studenta, který zdroj využívá (např. jiný požadavek na komplexitu má student prvního ročníku bakalářského studia VŠ a jiný doktorand).

Tabulka. Postupy hodnocení kvality obsahu OER, které charakterizuje sociální a technologický aspekt (dle Clements et al., 2015, viz též vložené reference).

Posuzování kvality však mohou ulehčit například kritéria kvality jimiž je možné dané zdroje evaluovat. Těmto kritériím se budeme věnovat v následujících podkapitolách.

4.1. Vnímání kvality

Otevřené vzdělávací zdroje, které fungují na bázi MediaWiki softwaru se často potýkají s předsudky týkající se jejich kvality. V tomto ohledu je nejčastěji diskutovaná Wikipedie, která čelí značné nedůvěře zejména v akademickém prostředí. Tato kritika bývá často oprávněná vzhledem k tomu, že OER WMS nemají často garanta textu jako celku jako tomu bývá v případě klasických učebnic, skript či odborných publikací. Na druhou stranu je i zde možné kvalitu ošetřit správně nastavenými procesy. Uživatel těchto zdrojů by měl být ale patřičeně upozorněn na procesy, kterými je u daných zdrojů kvalita ošetřena, stejně jako na případná rizika, s kterými se může setkat. Obecně tento typ klade na uživatele větší nároky ve smyslu rozpoznávání a hodnocení kvality. Čtenář se stává zároveň arbitrem této kvality a v případě nedostatků může zdroj také upravit a pomoci mu tak zvýšit kvalitu.

4.2. Garant kvality

V prostředí OER WMS bývá kvalita garantovaná komunitou nikoliv odborníkem jako v případě klasických tištěných či elektronických zdrojů. V případě vytváření materiálů např. pro vysokoškolské účely může být ale také komunitní recenzování doplněno expertním posouzením. OER WMS umožňuje formou jednoduché šablony přiřadit ke každému obsahu jak autora, tak recenzenta. V tomto případě je ale třeba mít na vědomí, že jednou recenzovaný text se může v průběhu času značně změnit a recenzent či autor tak může být následně uveden i pod značně odlišnou verzí, než byla ta, kterou schválil. To se dá ošetřit například uvedením verze, kterou expert naposledy posoudil a upozorněním, že stávající verze nebyla zkontrolována.

Obrázek. Ukázka certifikovaného článku.

Obrázek. Ukázka recenze článku k tématu: Globální oteplování

4.3. Rozpoznání kvality

Rozpoznávání kvality obsahu OER MWS je komplexní aktivita při které je vhodné vzít v potaz více faktorů. Kromě klasických aspektů jako je autorita vydavatele je možné posoudit i kvalitu aktuálnosti (přes zobrazení historie viz obrázek) či strukturu a čtivost jednotlivých materiálů. 

Někteří tvůrci používají i algoritmus pro zhodnocení uživatelské přívětivosti textu ve smyslu čtenosti (např. v případě WikiSkript tzv. Mistríkové skóre čtivosti). U zdrojů na bázi MediaWiki softwaru hrají také značnou roli reference a důkladná ozdrojovanost jednotlivých pasáží. Důraz na citování zdrojů by měl být větší než v případě klasických tištěných či elektronických zdrojů, u nichž je daný garant kvality finální podoby. V případě volně modifikovatelných terciálních zdrojů je totiž právě důsledné citování primárních a sekundárních pramenů tím, co pomáhá zvyšovat kvalitu zdroje. Určitým garantem kvality tak jsou i publikace v nichž jsou uvedené informace obsaženy. 

Obrázek. Špatný příklad na ukázce textu bez odkazů na zdroje.

Obrázek. Dobrý příklad na ukázce textu s odkazy na zdroje.

Může se hodit:

• Citace a bibliografické údaje
• Seznam použité literatury
• Jak psát odborný text 
• Metodika tvorby textů v otevřeném internetovém prostoru

4.4. Spolehlivost informací

Spolehlivost informací garantuje komunita zdroje prostřednictvím citování respektovaných zdrojů informací pro daný obor. Hierarchie zdrojů se liší oborově, obecně ale platí, že v případě vysokoškolského vzdělávání je patrný trend směřující k využívání vědeckých publikací jako jsou recenzované články v respektovaných časopisech. Používání primárních pramenů, tam kde je to možné, zvyšuje kvalitu výuky a pomáhá k diseminaci vědeckých poznatků z akademického prostředí ke studentům a tak je učí i základům vědecké práce a metody. Vědecké poznání se ale rychle mění, proto je vhodné i zdroje často aktualizovat o nejnovější poznatky. K tomu mohou pomoci mladí profesionálové z praxe, pokud se do vytváření těchto zdrojů zapojí již v průběhu studia a pokračují v nich při své profesi. Ukázkovým příkladem jsou rovněž WikiSkripta, kde tuto roli plní mladí lékaři připravující se na atestace, kteří mají aktuální znalosti ze svých oborů.

4.5. Aktuálnost informací

Zajištění aktuálnosti informací je hlavní devizou, kterou zdroje na bázi MediaWiki poskytují oproti klasickým publikačním schématům a zároveň představují značnou výzvu pro zajištění udržitelnosti zdroje. Pokud informace nejsou pravidelně aktualizované, prostředí wiki již nefunguje tak jak by mělo a obsah zdroje upadá. To platí také o url adresách, na které zdroj odkazuje a které jsou důležité pro ověřitelnost informací. Pokud nejsou tyto adresy pravidelně aktualizované, stává se řada odkazů po čase nefunkčních.

4.6. Percepce kvality studenty

Ukazuje se, že pro studenty se stává dohledatelnost informací hlavním kritériem při výběru studijních materiálů. OER WMS jsou díky své struktuře preferovány vyhledávači často i na prvních příčkách vyhledávání a studenti je tak preferují. Vyhovuje jim také přehledná struktura, na kterou jsou zvyklí z Wikipedie, kterou pravidelně využívají stejně jako možnosti jednoduchého přesměrování formou hyperlinků na související témata. Jejich percepci kvality a další využívání těchto zdrojů ale značně ovlivňuje také jejich okolí. Tedy to, zda jsou jim tyto zdroje doporučeny pedadogy či staršími spolužáky, kterým pomohly při plnění studijních povinností.

4.7. Procesy zajištění kvality

OER WMS nabízí širokou škálu možností a procesů pro zajištění kvality. Od částečného či úplného zamezení úprav jednotlivých svých částí přes software detekující nevhodný obsah jako je např. plagiarismus až po mechanismy klasické mechanismy zajišťování kvality jako je např. recenzní řízení či uvádění autorů. Pro zajištění kvality se u OER WMS dají použít různá kritéria (viz Tabulka níže).

Tabulka. Možná kritéria kvality využitelná pro OER fungující na bázi MediaWiki softwaru pro vysokoškolské účely a jejich popis.

Obrázek. Ukázka některých kritérií kvality.

4.8. Rizikové faktory

Zajištění kvality OER WMS se potýká také s problémy. Tím hlavním je zajištění dlouhodobé udržitelnosti zdroje a to zejména po stránce personální – dobře fungující komunity. K tomu je zapotřebí vyvažovat odchod některých pracovníků přijetím nováčků. Mezi faktory, jež mohou odrazovat nově příchozí patří jakákoliv uzavřenost zdroje (možností do něj přispívat), tak i nucení k zapojení do jeho vytváření (např. i ve formě školních povinností), ukazuje se, že komunity těchto zdrojů fungují nejlépe na dobrovolné spolupráci a možnostech široce otevřené kolaborace, tak aby se do nich mohli zapojit i případní zájemci z venčí.

4.9. Kritéria kvality pro vysokoškolské využívání OER

Využívání OER může mít negativní efekt na výslednou podobu znalostí studentů (pokud jim nejsou doporučeny kvalitní zdroje či nejsou vedeni k tomu je rozeznat). Výzkum realizovaný v USA poukázal na skutečnost, že studenti, i když se běžně pohybují v digitálním prostředí, mají problém rozeznat kvalitní informace. Více než 80% jich například věří, že reklamní sdělení je oficiální novinová zpráva. Mají také problémy s hodnocením zpráv na Twitteru i u dalších sdělení (Wineburg a kol., 2016). To může být ovlivněno množstvím volně dostupných informací rozdílné kvality a nedostatečných kompetencí ji posoudit. Výsledky výzkumu mezi českými studenty environmentálních oborů ukázaly, že značná část není schopna definovat kritéria kvality; mezi těmi, kteří kritéria uvedli, převažovaly nejčastěji odpovědi, které se daly zařadit do kategorie ,,Práce se zdroji”, ,,Věrohodnost (ověřitelnost)”, ,,Přehlednost” (viz obrázek níže).

Yaari a kol. (2011) zkoumali, které atributy kvality jsou relevantní pro uživatele Wikipedie, zjistili, že často uvádějí například jako množství informací, spokojenost s obsahem a externí odkazy. Naopak atributy jako počet editací a počet unikátních editorů získaly protichůdné významy  ,,jako atributy kvalitních článků byly zmíněny jak málo editací / editorů, tak i mnoho editací / editorů." Právě Wikipedie (anglická verze) má podrobně rozpracovaný systém hodnocení kvality z hlediska uživatelů, kteří hodnotí jednotlivé články jak z hlediska různých aspektů kvality (Přispěvatelé Wikipedie, 2019b), tak z hlediska jejich naplnění v rámci jednotlivých tematických kategorií, kam článek spadá. Na anglické Wikipedii jsou pak články ohodnoceny celkově podle kvality obsahu, jak je ohodnotili uživatelé (Obrázek níže).

Obrázek. Hodnocení článků na anglické Wikipedii podle kvality články označené jako FA (featured articles) jsou brány jako nejkvalitnější, kdežto Stuby (pahýly) jako nejméně kvalitní (Přispěvatelé Wikipedie, 2019b)

Kvalita OER představuje jednu z největších překážek v aplikaci těchto zdrojů do studijních kurikulí. Hodnocení kvality v otevřeném prostředí internetu má svá specifika oproti klasickým učebním textům a zavedeným žánrům. Dlouhá a kol., 2015 navrhuje rozpracování kódů, jejichž pomocí hodnotili OER do podoby indikátorů. Stanovit kritéria kvality pro OER je nicméně problematické, vzhledem k tomu, že v odborné literatuře nepanuje shoda ani na kritériích kvality pro online zdroje či definici informační kvality (Alkhattabi, Neagu & Cullen, 2010), vzhledem k tomu, že posuzování kvality dané informace je individuální a vždy závislé na kontextu a účelu k čemu tato informace slouží (fitness for use). Proto i posuzování OER a kritéria kvality jsou závislé na tom, pro jakou cílovou skupinu a specifický účel (např. konkrétní diplomku či seminární práci) je zdroj určen. 

Je především rozdíl mezi kritérii kvality, které je možné použít pro dané OER jako celkový systém (tzn. technické prostředí a způsob fungování) a mezi kritérii, která hodnotí obsah. Zdroj (ve smyslu úložiště), který naplňuje znaky kvality po stránce technické, může obsahovat i řadu nekvalitních zdrojů informací (např. špatně napsané články).  Budeme se zabývat systémovým prostředím těchto zdrojů, na základě nichž, pak můžeme poskytnout konkrétní doporučení pro jejich tvorbu a využívání.

Značná část přístupů v hodnocení kvality OER využívá do určité míry komunitu jejich uživatelů, které z ní tak do jisté míry dělají spolutvůrce těchto zdrojů (Clements a kol., 2015). Pro digitální vzdělávací zdroje podpořené z veřejných rozpočtů jsou vymezeny autorskoprávní požadavky (tedy umístění pod otevřenou licencí) jako jedno z hlavních kritérií kvality (Národní ústav pro vzdělávání, 2016). Jako další důležitý znak kvality pro zdroje, jež je možné využít pro vysokoškolské vzdělávání, můžeme vymezit to, zda je možnost recenzního řízení (tedy zkontrolování daného článku odborníkem) a zda je tato recenze vyznačena, dále pak uvedení data vytvoření či aktualizace zdroje (Dlouhá a kol., 2015). 

Jako základní aspekt v hodnocení kvality obsahu pro akademické využívání je možné definovat tzv. peer review proces. Právě tento proces tvoří i základ posuzování kvality vědecké práce. Obecně je definován jako hodnocení dané práce experty v oboru. V prostředí vědecké práce je expertíza celkem dobře definována, např. na základě autorství odborných publikací, přičemž se posuzuje jak kvalita časopisů, v nichž jsou práce uveřejňovány, tak jejich percepce vědeckou komunitou (např. četnost citací). Na základě toho se dá celkem jednoduše poznat expertíza v daném oboru. U OER je situace jiná: na rozdíl od vědeckých publikací, které jsou úzce specializované, lze tyto zdroje považovat spíše za učebnice. Jde o zdroje terciární, kritériem kvality je tak právě způsob, jakým se se sekundárními zdroji pracuje.

OER se často věnují komplexním či interdisciplinárním tématům. S rostoucí komplexitou je pak těžké najít experta, který je schopen zhodnotit je jako celek. A zejména u zdrojů, jež jsou zamýšleny pro širokou veřejnost (typu Wikipedie), je navíc těžké určit pro koho a pro jaké vzdělávací účely má daný zdroj sloužit. Ten samý článek může být dostačující pro studenta základní či střední školy, ale již ne pro studenta školy vysoké. Pokud OER využívají systém hodnocení kvality, opírají se proto často právě o uživatele, které tak zároveň berou do určité míry jako ,,peer”, tedy navzájem si rovné (autor a posuzovatel). Tím posilují prvek své otevřenosti. Uživatelé však nejsou experty v pravém slova smyslu, proto se také nejedná o klasické recenzní řízení srovnatelné s odbornými publikacemi. Jde spíše o ohodnocení většinou uživatelů, které nevypovídá o kvalitě daného zdroje obecně, ale pouze o tom, jak kvalitně je vnímaný těmi, kdo jej hodnotili. OER pracují se sekundárními zdroji, které by obsahovou kvalitu měly zaručovat. Jde tedy o to, aby nebyly použity mimo původní kontext, případně dezinterpretovány.

LITERATURA:

• Alkhattabi, M., Neagu, D., & Cullen, A. (2010). Information quality framework for e-learning systems. Knowledge Management & E-Learning, 2(4), 340-362.
• Přispěvatelé Wikipedie. (2019b). Wikipedia:Content assessment. Wikipedia. ID citované verze stránky: 924080103. https://en.wikipedia.org/wiki/Wikipedia:Content_assessment
• Wineburg, S., McGrew, S., Breakstone, J., & Ortega, T. (2016). Evaluating Information: The Cornerstone of Civic Online Reasoning. Dostupné na: https://purl.stanford.edu/fv751yt5934
• Petiška, E. (2018a). Využívání otevřených vzdělávacích zdrojů studenty environmentálních oborů v České republice. Envigogika, 13(1).
• Yaari E, Baruchson-Arbib S; Bar-Ilan J. (2011). Information quality assessment of community generated content: A user study of Wikipedia. Journal of Information Science 2011; 37(5): 487–498.
• Národní ústav pro vzdělávání. (2016). Dostupné z (21. 1. 2019) https://clanky.rvp.cz/wp-content/upload/prilohy/21071/kriteria_kvality_digitalnich_vzdelavacich_zdroju.pdf
• Dlouhá, J., Petiška, E., Dlouhý, J., & Kapitulčinová, D. (2015). Opportunities and Risks of the Use of Open Education Resources in Environmental Disciplines at University Level in the Czech Republic: A Criteria for Assessing Quality. Envigogika, 10(4). Dostupné na: https://www.envigogika.cuni.cz/index.php/Envigogika/article/view/503

5. Uvedení data a ID vytváření a editace

Při vytváření OER MWS jsou časové údaje u jednotlivých částí textu klíčové. Umožňují identifikovat jak jednotlivé editace a verze stránky, tak tvůrce konkrétních částí textu, popř. autory úprav.

OER WMS umožňují zobrazovat časové údaje o vytváření textu, jeho úpravách a změnách v položce ,,Zobrazit historii”, která se objevuje u stránky nad textem vpravo nahoře (pokud není naprogramováno jinak). Právě přes tuto položku je možné rozkliknout si jednotlivé historie editací a porovnávat různé verze, popř. najít kdo a kdy přidal konkrétní část textu. Údaje o poslední editaci mohou být ale často zavádějící, protože OER MWS nefunguje jako klasický text a datum poslední editace ještě neznamená, že v tuto dobu text prošel poslední celkovou revizí, editor mohl změnit třeba pouze překlep. Proto je lepší odkázat případné zájemce o časové údaje jednotlivých úprav na kompletní historii editací.

V případě uvádění časového údaju OER MWS nabízí i možnost uvedení specifické verze (ID - identifikačního čísla konkrétní stránky). Při případné další práci s konkrétním textem (stránkou na OER MWS), například při jejím citování je pak vhodné neuvádět pouze časový údaj ale též identifikační číslo (ID) dané stránky protože v rámci OER MWS mohou proběhnout více než dvě editace během jedné minuty. ID stránky tak slouží jako lepší identifikátor konkrétní verze než pouhý čas její poslední editace. Citace stránky Wikipedie na anglické Wikipedii tak může vypadat například takto:

 ,,Přispěvatelé Wikipedie. (2020). Wikipedia. Wikipedia. ID citované verze stránky: 934425180. https://en.wikipedia.org/wiki/Wikipedia”.

Obrázky. Kde najdete ID stránky.

6. Využívání hypertextu

Obsah jenž je zprostředkován prostřednictvím OER na bázi Mediawiki softwaru, je někdy možné chápat také jako specifický žánr textu. Výsledný text je dynamický a proměnlivý, můžeme hovořit o možnosti třetí dimenze (3D) čtení, vzhledem k tomu, že neumožňuje pouze klasické lineární čtení textu ale také průběžné ,,proklikávání” a ,,přeskakování” na související témata. To je možné zejména díky prostředí hypertextu, tzv. hyperlinkovým odkazům a přesměrování na různá spojení.

Ačkoliv technologie hypertextu vznikala s rozvojem počítačů až ve druhé polovině dvacátého století, myšlenka přesměrování textu na jeho jiné relevantní části je starší. S touto inovací přišel Ephraim Chambers, který publikoval svoji dvousvazkovou Cyclopædii či univerzální slovník umění a věd v roce 1728. A právě Cyclopædie, která obsahuje široký rozsah zpracovaných témat, předkládá inovaci spočívající v umístění křížových odkazů na jiné sekce v článcích. Tím se inspirovali také francouzští encyklopedisté. Hlavní redaktor encyklopedie Denis Diderot viděl ideální encyklopedii jako index spojení, nejde tedy pouze o popsání jednotlivých témat, ale také vztahu mezi nimi (pomocí křížového odkazování). Encyklopedisté tedy usilovali zejména o to, aby si čtenáři uvědomili souvislosti, pro což se dnes používá pojem interdisciplinární či transdisciplinární myšlení. Moderní technologie jako OER MWS pak myšlenku křížového odkazování inovovali právě do formy hypertextu. 

Další aspekt, který je spojen s tvorbou OER na bázi Mediawiki softwaru a jenž z něj činí do určité míry ,,nový žánr”, je kolaborativní proces vytváření textu a snadnost zdrojování tvrzení (pomocí hyperlinku se dá jednoduše rozkliknout citovaný text). Kolaborativní proces vytváření článků svým rozsahem a významem přesahuje klasický editační proces textů. To souvisí s podobou článků, které často nepředstavují pouhé stručné vymezení problému – jak tomu bývá zvykem u klasických encyklopedií. Některé bývají značně rozsáhlé a svým obsahem a detailním zpracováním připomínají již spíše odbornou publikaci či sekci úvod (introduction) ve vědeckých článcích než běžný encyklopedický článek. Úvod v některých heslech pak připomíná abstrakt vědeckého článku, který shrnuje celou problematiku článku.

Vzhledem k tomu, že finální text nemá žádného konečného ,,garanta kvality”, editora ani redaktora, zůstává do jisté míry stále v procesu vytváření. To může mít za následek často jistou nepřehlednost až chaotičnost textu, jež se projevuje například v nesourodosti jednotlivých vět v rámci celkového kontextu, což ztěžuje jeho četbu. Na druhou stranu se tím, že odpadá garant kvality finálního textu, zvyšuje tlak na kvalitu jednotlivých částí. To je vidět zejména u Wikipedie, kde se často vedou dlouhé spory třeba pouze o jedno tvrzení a jeho ověřitelnost respektovanými zdroji. Ukazuje se, že články vnímané komunitou Wikipedie jako nejkvalitnější jsou také nejlépe ozdrojované (viz tabulka a obrázek níže). 

Tabulka. Medián počtu editací, editorů, slov, referencí a poměru počtu slov na počet referencí u environmentálních článků na anglické Wikipedii ilustruje, že nejkvalitnější články (dle hodnocení komunity Wikipedie) se signifikantně liší od těch méně kvalitních ve všech těchto ohledech. Počet analyzovaných článků: 7048 (Petiška a kol., v publikačním procesu).

Hypertext hraje při vytváření OER MWS významnou úlohu. Podobně jako u jiných digitálních zdrojů je hypertext jednou z hlavních  deviz OER MWS oproti klasickým studijním zdrojům jako jsou tištěná skripta. Pokud je hypertext při vytváření textu správně využíván, může mít značně pozitivní efekt. Můžeme definovat tři hlavní výhody, které hypertext při tvorbě a využívání OER poskytuje:

1. Interdisciplinární myšlení. Formou hypertextu je možné snadné přesměrování na související témata, čtenář je tak veden k holistickému přemýšlení v kontextu. Nestuduje pouze danou látku ale je mu prezentován i širší kontext a souvislosti. 

2. Inkluzivní přístup. Hypertext pomáhá jisté demokratizaci studijního materiálu. Je totiž možné dát složitější text i studentovi, který je ve srovnání s jinými čtenáři méně vzdělaný v dané problematice. Pokud totiž nějakému výrazu nerozumí, může ho rozkliknout a poučit se o něm. A naopak čtenáři, kteří jsou vzdělanější nemusí být zdržování zbytečným vysvětlováním výkladu toho, co již znají. Vzhledem k tomu, že dnešní studenti přichází z rozličných kulturních a sociálních prostředí, může jim studium z OER WMS, jež dobře využívá možností hypertextu, pomoci sjednotit jejich znalosti na požadovanou úroveň. Hypertext tímto zároveň může také sloužit na způsob určitého slovníku neznámých pojmů.

3. Ověřitelnost tvrzení. Díky hypertextu se dá lehce označit tvrzení v článku prostřednictvím zdroje u něj uvedeného. Každý se tak může jedním kliknutím přesvědčit, zda ono tvrzení je skutečně obsaženo v uvedeném zdroji a případně si ho přečíst v patřičném kontextu.

7. Zdrojování

Uživatelské prostředí OER WMS umožňuje zdrojovat jak jednotlivé části textu, tak uvádět pod vytvořený text literaturu. Při vytváření OER WMS je vhodné zvážit důsledné zdrojování jednotlivých tvrzení a to zejména v případě, že se jedná o zdroje, jež umožňují hromadnou anonymní kolaborativní editaci. 

Důležitější než kdo obsah přidá pak totiž může být to, čím je daná část obsahu ozdrojována (jak kvalitním zdrojem). Právě možnost ověřit si snadno tvrzení formou přidání reference je dalším významným benefitem těchto zdrojů. Zejména pokud se jedná o vysokoškolské materiály je důsledné zdrojování na místě, vzhledem k tomu, že studentům lze jen těžko doporučit anonymní zdroje, v nichž převažují neozdrojovaná tvrzení. Pro pečlivé zdrojování obsahu v případě vytváření zdroje pro vysokoškolské účely svědčí následující argumenty (tabulka níže).

Tabulka. Popis důvodů pro odkazované maximální výroky respektovanými zdroji v anonymních zdrojích, jako je Wikipedie (dle Petiška, Moldan, 2019).

8. Mediální příloha

OER WMS umožňují vkládat k textu rozmanité mediální přílohy jako jsou obrázky, videa či zvukové soubory. Při vkládání těchto souborů je nicméně třeba mít na paměti licence pod nimiž je obsah licencován a zda jsou tyto licence kompatibilní s licencí zdroje, jenž vytváříme (viz kapitola Otevřené licence). 

9. Otevřené licence

Otevřená licence (anglicky: public license či public copyright license) je takový druh licence, která umožňuje otevřenější přístup k obsahu než je zvykem u tradičních licencí. Zejména opravňuje jakéhokoliv uživatele k užití díla bez nutnosti uzavírat s autorem samostatnou licenční smlouvu. Otevřené licence se používají, když autor chce dát jiným lidem právo sdílet, používat, a jinak využívat práci, kterou vytvořil. Podmínky užití jsou přitom specifikovány v rámci zvolené licence. Ačkoliv existuje několik druhů standardizovaných druhů otevřených licencí, zdaleka nejpopulárnějšími se staly licence Creative Commons, které jsou také nejvyužívanějším typem licencí pro otevřené vzdělávací zdroje. 

Tabulka. Přehled základních typů nejvyužívanějších otevřených licencí Creative Commons

Licence Creative Commons (CC) je jednou z několika otevřených licencí týkajících se autorského práva, které umožňují bezplatnou distribuci jiného díla, které by jinak bylo chráněného autorskými právy. Škála různých typů CC (viz tabulka níže) dává autorům různé možnosti (například, když se rozhodnou povolit pouze nekomerční užití daného díla) a zbavuje ty, kteří používají nebo distribuují dílo autora, obav z porušení autorských práv, pokud dodržují podmínky, které jsou uvedeny v licenci, pod níž autor umožnil využívat svoje dílo. Existuje několik typů licencí Creative Commons. Licence se liší podle různých podmínek, které umožňují využívání. Nejnovější je verze 4.0. Všechny licence stojí na několika základních prvcích (viz tabulka níže). 

Tabulka. Popis základních prvků licencí Creative Commons.