3. Obsah
3.4. Komunita
Funkční komunita je nezbytná jak pro vytváření, tak zejména pro zajištění udržitelnosti provozu jednotlivých OER WMS. Bez funkční komunity tyto zdroje stagnují a v případě vandalismu, který není detekován právě členy komunity, mohou být i lehce poškozovány.
Funkční komunita naopak vytváří demokratické společenství, v němž si jsou všichni rovni a zajišťuje kolektivní recenzování daného zdroje. Každý člen komunity může cokoliv upravit. Komunita vytváří také redakční tým daných OER WMS. Redakční tým může fungovat jak zcela volně a anonymně, tak být částečně organizovaný a korigovaný.
Redakční tým je základem, na němž OER WMS stojí. Právě členové redakce totiž zodpovídají za správu a údržbu zdroje. Jejich práce se dá rozdělit do následujících bodů:
Vytváření nových článků;
Kontrola stávajících článků před vandalismem (t.j. vkládání vulgárního či jinak nevhodného obsahu);
Aktualizace stávajících článků o nové poznatky.
To jak funguje redakce má také přímý vliv na dlouhodobou udržitelnost zdroje. Právě udržitelnost představuje jeden z největších problémů při vytváření OER WMS. Na začátku vytváření těchto projektů může panovat jisté idealistické nadšení, třeba ještě podpořené účelovou finanční podporou poskytnutou na vznik projektu. V průběhu let se ale nadšení i finance začínají v mnoha případech vytrácet. Zdroj pak v lepším případě aktualizují příležitostní návštěvníci, v horším se stane předmětem útoků vandalů a začne po stránce kvality značně upadat. Dobrým příkladem k zajištění funkční komunity pak může být například zapojit do vytváření OER WMS studenty. Ukazuje se nicméně, že v tomto případě nejlépe funguje dobrovolná spolupráce (příklad dobré praxe zajištění udržitelnosti zdroje představují například Wikiskripta, která mají také z českých OER WMS největší a nejlépe fungující komunitu fungující právě na dobrovolné bázi). Komunity zdrojů je možné analyzovat pomocí metody analýzy aktérů pro ilustraci viz Tabulka níže.
Tabulka. Výsledky analýzy aktérů OER WMS na Univerzitě Karlově zaměřené na jednotlivé aspekty kvality (Petiška a kol., 2020).
Název zdroje | WikiSkripta | Studenti píší Wikipedii | Wikisofia | Wikiknihovna | Enviwiki |
Garant Kvality | Kvalita je garantovaná komunitou, nikoliv odborníkem – přístup 2.0 funguje na komunitním principu - princip poptávky. | V některých případech kontrola kvality neprobíhá vůbec. V jiných pedagogické posouzení. Také dobrovolníci z řad wikipedistů. Garancí kvality by mělo být, že to píší lidi, kteří jsou odborně zaměření (obor studia). | Redakční rada Wikisofie (z kapacitních důvodů ale nemůže kontrolovat vše). | Původní idea, že si materiály studenti budou vzájemně číst a kontrolovat. Neuskutečnilo se. | Kvalitní článek je ten, který je recenzovaný odborníkem. Ale nejsou,,kapacity", aby byly články opravdu recenzované. |
Vnímání kvality | Vyvíjí se v čase. Obecné negativní hodnocení se již vesměs nevyskytuje, existují konkrétnější výhrady. | Studenti se snaží vytvářet texty jež vnímají jako kvalitní. Funguje ale v případě vnitřní motivace, ne pokud to berou jako povinnost. | Kvalita je vnímaná jako atribut pisatele. Kvalitu podporuje metodika, které se mají pisatelé držet. Finální kvalitu zajišťuje koordinátor. | Původní idea byla, že by kvalitu zajišťovali sami studenti. Projektu se ale nepovedlo vybudovat funkční komunitu. | Kvalitní text by měl být schválený odborníkem daného oboru a být kvalitní i po stránce formy (formální náležitosti jako úprava referencí). |
Rozpoznání kvality | Například nepřímé charakteristiky: text je dobře uspořádán, je čtivý, dobře to vypadá. Pokud text není dotažený ukazuje na stopu konkrétního autora a je potřeba být na pozoru. | Pokud dobře fungují kontrolní mechanismy: a) neměly by na Wikipedii být žádné neozdrojované informace, které nejsou obecně známé (kvalitu zajišťuje zdroj); b) nekvalitní články se mažou. | Řada článků, není ozdrojovaná, recenzovaná a vychází čistě z interních studijních materiálů studentů. Ale jsou zde články, které splňují základní parametry odbornějších textů. | Kvalita představovala to, že zdroj budou studenti využívat a bude plnit jejich potřeby. | Existuje šablona (v několika případech je v článku umístěna), která deklaruje, že článek je kvalitní (poté, co byl schválen odborníkem), ale prakticky se nevyužívá. |
Spolehlivost informací | Zajišťována komunitou: více editorů zajistí obsah i formu (prolinky) více lidí s partikulární znalostí dokáže rozpoznat chybu. | V ideálním případě ošetřena pravidly Wikipedie (zejména týkající se referencí) a hlídaná komunitou. V praxi dozor komunity ,,občas selhává”. | V některých případech (například psychologie) je kontrolována redakcí. Redakce ale nemá kapacitu kontrolovat ,,vše”. | Ovlivněna nedostatkem editorů. | Administrátor ji považuje za ,,relativně spolehlivý informační zdroj” také díky provázanosti s Wikipedií skrze odkazy. |
Otevřenost
OER WMS fungují nejlépe na principu široké otevřenosti. Čím větší participaci na vytváření obsahu umožňují, tím lépe využívají hlavní devizu těchto zdrojů – možnost široké spolupráce při kolaborativním vytváření obsahu. Otevřenost má ale svá omezení a problémy, jako například ničení obsahu internetovými vandaly. Široká otevřenost by proto měla být vyvážena dobře fungující komunitou, která případné chyby a úmyslná poškození zdroje opravuje.
Motivace
Z analýzy aktérů vyplynulo, že v případě zapojení do komunity a vytváření OER WMS nejlépe funguje vnitřní motivace. Tedy, že se účastník zapojí sám na dobrovolné bázi. Naopak se ne-osvědčuje jakákoliv forma donucení, třeba formou vytváření těchto zdrojů v rámci školních povinností. V případě povinnosti se studenti sice do tvorby zdrojů zapojí a vytvoří požadovaný obsah, v projektu ale po skončení povinnosti již nezůstávají a nestávají se tak plnohodnotnými členy komunity.
Ocenění
Vnitřní motivace tvorby zdroje může být podpořena a ohodnocena různými oceněními, která je možné v rámci OER WMS udělit členům komunity. Ocenění je možné udělit jak za výsledek činnosti – např. ohodnotit vytvořený obsah ve formě poděkování za editaci – nebo přímo členu komunity za jeho dlouhodobou činnost (různé medaile a řády, které si pak uvádí na své uživatelské stránce v daném OER WMS).
Ukázka ocenění Wikipedisty Jana Sokola - dole pod článkem u "Ocenění".
Uvádění autorství
V případě tvorby článků je třeba vhodné zvážit zda a jakým způsobem se uvede autorství, popř. recenze odborníkem. Pokud je u článku uveden autor a je možnost zdroj dále upravovat, vyvstává problém s tím, že článek může být výrazně změněn jiným editorem, aniž by o tom původní autor věděl. A čtenář tak může být mystifikován, protože má za to, že text, který čte byl celý napsán uvedeným autorem. Stojí proto za zvážení jak tento problém vyřešit. V případě široké otevřenosti zdroje (možnosti anonymních úprav kýmkoliv) může být lepší pod článkem autora vůbec neuvádět – či čtenáře upozornit čeho přesně je uvedený autor autorem (například odkazem na konkrétní verzi, kterou autor vytvořil či poslední verzi, již zkontroloval).
Uvádění recenzenta
Podobný případ je uvedení recenzenta obsahu. Pokud finální obsah článku schválí odborník v daném oboru, může to výrazně zvýšit jeho kvalitu a zejména využitelnost, protože z anonymního zdroje se podobně jako v případě uvedení autora stává zdroj neanonymní, navíc recenzovaný.
I zde je ale třeba opatrnosti v případě možností dalších aktualizací, aby recenzent nebyl uveden pod verzí, již nerecenzoval. Dobrým příkladem jak toto vyřešit mohou být například zelené fajfky, které značí, že uvedená verze článku byla schválena odborníkem.