Vytvoření OER

Obsah jenž je zprostředkován prostřednictvím OER na bázi Mediawiki softwaru, je někdy možné chápat také jako specifický žánr textu. Výsledný text je dynamický a proměnlivý, můžeme hovořit o možnosti třetí dimenze (3D) čtení, vzhledem k tomu, že neumožňuje pouze klasické lineární čtení textu ale také průběžné ,,proklikávání” a ,,přeskakování” na související témata. To je možné zejména díky prostředí hypertextu, tzv. hyperlinkovým odkazům a přesměrování na různá spojení.

Ačkoliv technologie hypertextu vznikala s rozvojem počítačů až ve druhé polovině dvacátého století, myšlenka přesměrování textu na jeho jiné relevantní části je starší. S touto inovací přišel Ephraim Chambers, který publikoval svoji dvousvazkovou Cyclopædii či univerzální slovník umění a věd v roce 1728. A právě Cyclopædie, která obsahuje široký rozsah zpracovaných témat, předkládá inovaci spočívající v umístění křížových odkazů na jiné sekce v článcích. Tím se inspirovali také francouzští encyklopedisté. Hlavní redaktor encyklopedie Denis Diderot viděl ideální encyklopedii jako index spojení, nejde tedy pouze o popsání jednotlivých témat, ale také vztahu mezi nimi (pomocí křížového odkazování). Encyklopedisté tedy usilovali zejména o to, aby si čtenáři uvědomili souvislosti, pro což se dnes používá pojem interdisciplinární či transdisciplinární myšlení. Moderní technologie jako OER MWS pak myšlenku křížového odkazování inovovali právě do formy hypertextu. 

Další aspekt, který je spojen s tvorbou OER na bázi Mediawiki softwaru a jenž z něj činí do určité míry ,,nový žánr”, je kolaborativní proces vytváření textu a snadnost zdrojování tvrzení (pomocí hyperlinku se dá jednoduše rozkliknout citovaný text). Kolaborativní proces vytváření článků svým rozsahem a významem přesahuje klasický editační proces textů. To souvisí s podobou článků, které často nepředstavují pouhé stručné vymezení problému – jak tomu bývá zvykem u klasických encyklopedií. Některé bývají značně rozsáhlé a svým obsahem a detailním zpracováním připomínají již spíše odbornou publikaci či sekci úvod (introduction) ve vědeckých článcích než běžný encyklopedický článek. Úvod v některých heslech pak připomíná abstrakt vědeckého článku, který shrnuje celou problematiku článku.

Vzhledem k tomu, že finální text nemá žádného konečného ,,garanta kvality”, editora ani redaktora, zůstává do jisté míry stále v procesu vytváření. To může mít za následek často jistou nepřehlednost až chaotičnost textu, jež se projevuje například v nesourodosti jednotlivých vět v rámci celkového kontextu, což ztěžuje jeho četbu. Na druhou stranu se tím, že odpadá garant kvality finálního textu, zvyšuje tlak na kvalitu jednotlivých částí. To je vidět zejména u Wikipedie, kde se často vedou dlouhé spory třeba pouze o jedno tvrzení a jeho ověřitelnost respektovanými zdroji. Ukazuje se, že články vnímané komunitou Wikipedie jako nejkvalitnější jsou také nejlépe ozdrojované (viz tabulka a obrázek níže). 

Tabulka. Medián počtu editací, editorů, slov, referencí a poměru počtu slov na počet referencí u environmentálních článků na anglické Wikipedii ilustruje, že nejkvalitnější články (dle hodnocení komunity Wikipedie) se signifikantně liší od těch méně kvalitních ve všech těchto ohledech. Počet analyzovaných článků: 7048 (Petiška a kol., v publikačním procesu).

Hypertext hraje při vytváření OER MWS významnou úlohu. Podobně jako u jiných digitálních zdrojů je hypertext jednou z hlavních  deviz OER MWS oproti klasickým studijním zdrojům jako jsou tištěná skripta. Pokud je hypertext při vytváření textu správně využíván, může mít značně pozitivní efekt. Můžeme definovat tři hlavní výhody, které hypertext při tvorbě a využívání OER poskytuje:

1. Interdisciplinární myšlení. Formou hypertextu je možné snadné přesměrování na související témata, čtenář je tak veden k holistickému přemýšlení v kontextu. Nestuduje pouze danou látku ale je mu prezentován i širší kontext a souvislosti. 

2. Inkluzivní přístup. Hypertext pomáhá jisté demokratizaci studijního materiálu. Je totiž možné dát složitější text i studentovi, který je ve srovnání s jinými čtenáři méně vzdělaný v dané problematice. Pokud totiž nějakému výrazu nerozumí, může ho rozkliknout a poučit se o něm. A naopak čtenáři, kteří jsou vzdělanější nemusí být zdržování zbytečným vysvětlováním výkladu toho, co již znají. Vzhledem k tomu, že dnešní studenti přichází z rozličných kulturních a sociálních prostředí, může jim studium z OER WMS, jež dobře využívá možností hypertextu, pomoci sjednotit jejich znalosti na požadovanou úroveň. Hypertext tímto zároveň může také sloužit na způsob určitého slovníku neznámých pojmů.

3. Ověřitelnost tvrzení. Díky hypertextu se dá lehce označit tvrzení v článku prostřednictvím zdroje u něj uvedeného. Každý se tak může jedním kliknutím přesvědčit, zda ono tvrzení je skutečně obsaženo v uvedeném zdroji a případně si ho přečíst v patřičném kontextu.