3. Ověřitelnost

Ověřitelnost tvrzení respektovanými zdroji je základním kritériem pro orientaci – zejména v anonymních – otevřených vzdělávacích zdrojích na bázi MediaWiki softwaru.

Díky ověřitelnosti jednotlivých tvrzení se zároveň do určité míry z anonymního zdroje stává také zdroj neanonymní – co se týče ozdrojovaných informacích v něm obsažených. Na vysokých školách jsou studenti například často vedeni k tomu, že by neměli citovat Wikipedii. To by ale správně nemělo být vůbec třeba. V případě, že články jsou na Wikipedii dobře napsány (podle jejích pravidel), by mělo být každé tvrzení, co není veřejně známé (a tedy využitelné pro VŠ účely) řádně ozdrojováno. Uživatel by tak správně měl citovat ne Wikipedii ale odkazovaný zdroj.

Pokud se nám ale líbí nějaké formulace na Wikipedii, jež není řádně ozdrojována, můžeme se přesto podívat, kdo ji do Wikipedii vložil. K tomu slouží speciální nástroj Wiki Blame. V některých případech totiž encyklopedisté vystupují neanonymně (například známý český Wikipedista a profesor Univerzity Karlovy Jan Sokol) a pak je možné citovat –  místo Wikipedie – jako autora Jana Sokola. Prostředí MediaWiki softwaru umožňuje dohledat každou vloženou čárku a jejího autora (a u něj údaje jako počet úspěšných editací atd.). V jistém smyslu je tak méně anonymní než třeba články, pod nimiž je uvedeno množství autorů, a u nichž není jisté, kdo napsal co. U zdrojů na bázi MediaWiki softwaru máme detailní přehled o všech aktivitách daného uživatele.

Další problém s citovaností/ověřitelností je ten, jak citovat. U řady článků se totiž setkáme s tím, že pod ním jsou uvedené reference, seznamy literatury, z nichž se při vytvoření textu čerpalo. Problém ale nastává, pokud chceme dohledat odkuď pochází konkrétní tvrzení. Nevíme totiž z jakého z uvedených zdrojů pochází, popř. jestli vůbec z nějakého, nebo v daném případě autor čerpá ze svých vědomostí. Ač je to pro pisatele často jednodušší možnost – než zdrojovat přímo tvrzení obsažená textu – čtenáři pečlivé zdrojování přináší další dimenzi využitelnosti zdroje a na některých úrovních vzdělávání (jako například vysokoškolské) se stává nezbytné pro možné využití daných informací.

Řádné citování respektovanými zdroji v daném oboru je tím, co textu zvyšuje jeho kvalitu (ve smyslu ověřitelnosti informací). Podobná praxe platí například v prestižních vědeckých článcích, kde se autoři v sekcích jako introduction většinou vyvarují nepodložených tvrzení a většinu tvrzení tak tvoří ta, jež jsou podložena referencemi, popř. jsou následnou interpretací těchto tvrzení autory článků. Stejná praxe platí v nejlepších článcích na anglické Wikipedii, které se také vyznačují tím, že jsou řádně ozdrojované (viz Obrázek níže).

Obrázek. Ukazující dobrou praxi zdrojování nejlepších článků na anglické Wikipedii na úvodu článku Climate change.

Dalším aspektem podle nějž se můžeme orientovat při využívání OER WMS je respektovanost použitých zdrojů. Ta se v případě vysokoškolského vzdělávání liší obor od oboru. Obecně ale platí, že spíše než zprávy v médiích by měly být uváděny zdroje respektované akademickou komunitou jako například odborné knihy či články ve vědeckých časopisech. Pro orientační přehled hierarchie zdrojů může sloužit Eatonové Hierarchie zdrojů (Tabulka níže).

Tabulka. Tabulka respektovaných zdrojů pro studenty pedagogiky (Eaton, 2018), jež může být po modifikaci užitečná i pro vytváření OER WMS na vysokoškolské úrovni v jiných oborech.