Využívání OER MWS

1. Účely využívání

Otevřené vzdělávací zdroje na bázi MediaWiki softwaru nabízí příležitosti pro široké spektrum využívání na všech úrovních vzdělávání. Největší benefity a možnosti aplikace představuje však vzdělávání celoživotní a vysokoškolské. V rámci vysokoškolského vzdělávání se pak OER MWS hodí zejména pro studia, jež vyžadují transdisciplinární přesah a přístup k nejnovějším poznatkům. Tyto zdroje plní svůj účel zejména v oblastech, kde je kladen důraz na:

d) Propojení aktérů. Různé problematiky studia požadují propojení různých aktérů při tvorbě poznatků a řešení problémů. Otevřené vzdělávací zdroje mohou napříkladvytvářet odborníci z akademické sféry, avšak umožňují také zapojení aktérů z praxe,kteří mohou doplnit zdroj o aktuální poznatky ze své každodenní činnosti (například při problémech souvisejících se změnou klimatu mohou zemědělci v konkrétních lokalitách, uvést, jak konkrétně je klimatické změny ovlivňují). 

Dále je třeba konkrétně zmínit pro jaké specifické účely studia se OER na bázi MediaWiki softwaru hodí nejvíce. Samozřejmě záleží na povaze každého zdroje, která může být designována pro různé účely. Přesto je možné definovat pro jaké účely jsou tyto zdroje ideální, aby se v plné míře mohla projevit jejich přidaná hodnota oproti klasickým zdrojům jako jsou tištěná skripta či webové stránky.

Jako hlavní principy OER na bázi MWS, jež je odlišují od ostatních zdrojů, můžeme vymezit zejména možnost jejich široce otevřené kolaborativní editace, tedy možnost, že daný zdroj po jeho vytvoření může editovat kdokoliv, ne pouze jeho tvůrci či jimi schválení uživatelé. Právě to ale může představovat dvojsečnou zbraň. Na jedné straně zdroj může upravovat a aktualizovat o nejnovější poznatky, kdokoliv s přístupem k internetu, což podporuje principy občanské vědy (citizen science) a demokratizaci tvorby poznatků. Na druhé straně právě anonymní editace může představovat vážný problém pro finální podobu textu, vzhledem k tomu, že anonymní přispěvatel může záměrně či neúmyslně zdroji škodit, přidávat nevhodné příspěvky či mazat existující části a tak snižovat jeho kvalitu. 

V případě, že zůstane zachována anonymní možnost editace – jako hlavní deviza OER MWS – je potřeba o to více řešit způsoby zajištění jeho kvality a účely využívání. V případě anonymního OER MWS je totiž problematické, aby studenti považovali tyto zdroje za stejně seriózní zdroje jako např. vysokoškolská skripta či jiné učebnice psané profesionálem v oboru či autorským kolektivem. Naopak by při jejich využívání měli být značně obezřetní. 

Jako ideální účel využívání OER WMS se v případě jejich anonymity se pak nabízí rozcestník k dalším zdrojům. Tyto zdroje by tedy neměly sloužit jako koherentní celek, který nahrazuje klasické zdroje, ale spíše jako úvod do problematiky, jakási ,,brána do světa znalostí”, tedy spíše vyhledávač informací a zdrojů o studované problematice než klasický učební text. Z námi realizovaného výzkumu je patrné, že například většina dotazovaných studentů OER MWS právě takto využívá (Obrázek níže). 

Obrázek. Graf znázorňující účely využívání OER studenty FTVS (n=30 respondentů, studentů magisterského stupně studia). 

Naopak jejich využívání při studiu na zkoušky ve smyslu náhrady oficiálního vysokoškolského zdroje, se doporučit většinou nedá, výjimku tvoří případy, kdy by daný zdroj pedagog sám zhodnotil a doporučil. Ale i v tomto případě je třeba být obezřetný, protože zdroj se od schválení odborníkem může změnit. Studenti by proto měli být upozorněni, která verze stránky prošla kontrolou a studovat z této verze.

2. Využitelnost

Pokud se rozhodujeme o tom zda, popř. jaký otevřený vzdělávací zdroj na bázi Mediawiki softwaru využít, hraje ústřední úlohu uvědomění si naší vzdělávací/informační potřeby, potřebujeme si zodpovědět otázku: ,,K čemu plánujeme daný OER MWS využít?"

Správně vytvářený OER MWS má totiž definovanou cílovou skupinu, jejíž informační a vzdělávací potřeby by měl být schopen uspokojit. Je rozdíl například mezi používáním jednotlivých wiki systémů. Zatímco Wikipedie má cílovou skupinu značně otevřenou (definuje se primárně jako encyklopedie) a tvorba jejího obsahu je liberální v tom smyslu, že záleží na komunitě každého článku jak si jej utvoří k obrazu svému. Naproti tomu například česká medicínská WikiSkripta se zaměřují na studenty lékařských oborů a jejich ambicí je studenty vzdělávat v těchto oborech, přičemž nemají ambici nahradit klasická skripta či učebnice, ale sloužit jako jejich doplněk. Encyklopedie životního prostředí Enviwiki je zase určena zájemcům o poznatky z oblasti životního prostředí ať již studentům či laikům a jejím účelem není nahradit Wikipedii, od které se v řadě ohledů odlišuje.

Obecně vzato lze anonymní OER MWS pouze těžko doporučit jako primární zdroj ke studium dané problematiky například v případě vysokoškolského vzdělávání, kde by studenti měli být vedeni hlavně k využívání tradičních respektovaných zdrojů (viz předchozí kapitola Účely využívání). I anonymní zdroj je ale možné vhodně využít a to zejména jako rozcestník k dalším zdrojům, jejichž rešerši může předkládat například v referencích na konci článku či v sekci typu literatura pro další studium. Pokud zdroj nechceme využít pouze pro svou vzdělávací potřebu ale třeba na jeho základě vytvářet jiný zdroj, je nutné se nejprve podívat na licenční podmínky, t.j. pod kterou licencí je námi využívaný zdroj licencován a zda tato licence umožňuje další využití. Ideální je pokud je zdroj licencován pod nějakou formou otevřené licence. 

3. Ověřitelnost

Ověřitelnost tvrzení respektovanými zdroji je základním kritériem pro orientaci – zejména v anonymních – otevřených vzdělávacích zdrojích na bázi MediaWiki softwaru.

Díky ověřitelnosti jednotlivých tvrzení se zároveň do určité míry z anonymního zdroje stává také zdroj neanonymní – co se týče ozdrojovaných informacích v něm obsažených. Na vysokých školách jsou studenti například často vedeni k tomu, že by neměli citovat Wikipedii. To by ale správně nemělo být vůbec třeba. V případě, že články jsou na Wikipedii dobře napsány (podle jejích pravidel), by mělo být každé tvrzení, co není veřejně známé (a tedy využitelné pro VŠ účely) řádně ozdrojováno. Uživatel by tak správně měl citovat ne Wikipedii ale odkazovaný zdroj.

Pokud se nám ale líbí nějaké formulace na Wikipedii, jež není řádně ozdrojována, můžeme se přesto podívat, kdo ji do Wikipedii vložil. K tomu slouží speciální nástroj Wiki Blame. V některých případech totiž encyklopedisté vystupují neanonymně (například známý český Wikipedista a profesor Univerzity Karlovy Jan Sokol) a pak je možné citovat –  místo Wikipedie – jako autora Jana Sokola. Prostředí MediaWiki softwaru umožňuje dohledat každou vloženou čárku a jejího autora (a u něj údaje jako počet úspěšných editací atd.). V jistém smyslu je tak méně anonymní než třeba články, pod nimiž je uvedeno množství autorů, a u nichž není jisté, kdo napsal co. U zdrojů na bázi MediaWiki softwaru máme detailní přehled o všech aktivitách daného uživatele.

Další problém s citovaností/ověřitelností je ten, jak citovat. U řady článků se totiž setkáme s tím, že pod ním jsou uvedené reference, seznamy literatury, z nichž se při vytvoření textu čerpalo. Problém ale nastává, pokud chceme dohledat odkuď pochází konkrétní tvrzení. Nevíme totiž z jakého z uvedených zdrojů pochází, popř. jestli vůbec z nějakého, nebo v daném případě autor čerpá ze svých vědomostí. Ač je to pro pisatele často jednodušší možnost – než zdrojovat přímo tvrzení obsažená textu – čtenáři pečlivé zdrojování přináší další dimenzi využitelnosti zdroje a na některých úrovních vzdělávání (jako například vysokoškolské) se stává nezbytné pro možné využití daných informací.

Řádné citování respektovanými zdroji v daném oboru je tím, co textu zvyšuje jeho kvalitu (ve smyslu ověřitelnosti informací). Podobná praxe platí například v prestižních vědeckých článcích, kde se autoři v sekcích jako introduction většinou vyvarují nepodložených tvrzení a většinu tvrzení tak tvoří ta, jež jsou podložena referencemi, popř. jsou následnou interpretací těchto tvrzení autory článků. Stejná praxe platí v nejlepších článcích na anglické Wikipedii, které se také vyznačují tím, že jsou řádně ozdrojované (viz Obrázek níže).

Dalším aspektem podle nějž se můžeme orientovat při využívání OER WMS je respektovanost použitých zdrojů. Ta se v případě vysokoškolského vzdělávání liší obor od oboru. Obecně ale platí, že spíše než zprávy v médiích by měly být uváděny zdroje respektované akademickou komunitou jako například odborné knihy či články ve vědeckých časopisech. Pro orientační přehled hierarchie zdrojů může sloužit Eatonové Hierarchie zdrojů (Tabulka níže).

Tabulka. Tabulka respektovaných zdrojů pro studenty pedagogiky (Eaton, 2018), jež může být po modifikaci užitečná i pro vytváření OER WMS na vysokoškolské úrovni v jiných oborech.

4. Aktuálnost

Aktuálnost je klíčovým faktorem při využívání otevřených vzdělávacích zdrojů na bázi MediaWiki softwaru (OER WMS).

Právě možnost velice snadno aktualizovat obsah těchto zdrojů (a často prakticky kýmkoliv) je tím, co jim poskytuje konkureční výhodu oproti jejich uzavřenějším protějškům - tedy zejména tištěným zdrojům ale v omezené míře i statickým webům a jiným zdrojům z prostředí webu 1.0, jejichž aktualizaci často může provést pouze administrátor daného webu. Wikipedie a jiné OER WMS, ač vznikly také často již v počátcích rozvoje internetu, se řadí již do skupiny webových stránek označovaných jako web 2.0. Tedy zdrojů, které umožňují zapojení uživatelů do jejich tvorby a případné modifikace obsahu.

Význam aktuálnosti se dobře ukázal během covidové pandemie, jež v roce 2020 postihla svět. Během několika týdnů vznikly na anglické Wikipedii přes čtyři tisíce článků o Covidu, jež zaznamenaly přes 240 milionů zobrazení (Wikimediafoundation, 2020). Přičemž během jedné minuty v nich probíhalo často několik úprav. Články tak byly prakticky nepřetržitě aktualizované. V tomto období z Wikipedie vycházel i Google ve svých grafech při zobrazování počtu nemocných v jednotlivých zemích.

Na Wikipedii se kolem koronavirových článků vytvořila zcela spontánně komunita zdravotních expertů, jež je kontrolovali, aby se do nich nedostaly nepodložené informace (Cohen, 2020). V období, v němž i odborné vědecké časopisy často polevovaly v mechanismech zajišťování kvality a otiskly studie, které by za normálních okolností nemusely projít recenzním řízením, se tak Wikipedie stala jakýmsi gatekeeperem do světa znalostí o Covidu. Článek Coronavirus disease 2019 na anglické Wikipedii editovalo celkem přes tisíc editorů a také řada robotů (algoritmů umělé inteligence), kteří dohromady provedly přes pět tisíc editací (viz Obrázek níže). Je zřejmé, že podobný mechanismus aktualizace obsahu by byl u tištěné publikace (nebo klasické webové) nerealizovatelný stejně jako způsob její distribuce po celém světě v tak krátkém období.

Při tvorbě obsahu OER MWS je možné využít také editační algoritmy (tzv. boty), které upozorňují uživatele na problematická slova, jež napsal. V případě vandalismu to mohou být například vulgarismy, nicméně editační algoritmy jsou užitečné právě také pro zajištění aktuálnosti. Editační boti upozorňují editora na podobná slova jako letošní, nynější, aby se jich vyvaroval a text v budoucnu nepůsobil zastarale.

V případě využívání a citování OER WMS platí, že kromě citace času přístupu - či poslední aktualizace zdroje, ze kterého vycházíme - je vhodnější s tímto údajem uvádět rovněž specifické číslo stránky (tzv. ID), jež můžeme nalézt v historii editací. Uvádění tohoto data garantuje, že případný zájemce o citaci najde přesně tu verzi, ze které vycházíme. Jak již bylo uvedeno v případě OER WMS může proběhnout více editací v průběhu jedné minuty, nemusí tak stačit citovat nejen hodinu ale ani minutu přístupu.

Obecně platí, že pokud si chceme ověřit to, zda je zdroj, jež chceme využít, aktuální máme tři možnosti, můžeme to poznat na:

• Obsahu – V případě obsahu vidíme v článku často časové údaje, které jsou v některých případech užitečným indikátorem aktuálnosti. Zvláště pokud čteme text problematice u níž předpokládáme, že se poznání o ní v čase vyvíjí (např. článek Climate change na anglické Wikipedii) a v textu by byl poslední časový údaj z roku 2010, můžeme vytušit, že zdroj není pravidelně aktualizovaný.

• Referencích – Reference jsou užitečným indikátorem aktuálnosti. Stačí se podívat na datum jejich publikace a zjistit tak, zda je nějaká z posledního období.

• Historii editací – Historie editací je nejlepším indikátorem, zda se s článkem ,,něco děje" ve smyslu, že o se o něj někdo stará. Historie bývá v případech OER WMS často vpravo nahoře (Obrázek 5). Pokud ji rozklikneme, tak podle časových údajů poznáme, kdy byla vytvořena poslední aktualizace, popř. zda je článek průběžně upravován.

Zároveň je ale třeba si uvědomit, že ne všechny články je potřeba aktualizovat. U některých témat se poznání již tolik nevyvíjí a pokud zdroj není pravidelně aktualizovaný, na kvalitě mu to nemusí uškodit.

Obrázek . Grafická ilustrace možnosti zobrazení historie na článku Global Warming na anglické Wikipedii.

LITERATURA: Wikimediafoundation. (2020). Instagramový účet.

Cohen, Noam. (2020). How Wikipedia Prevents the Spread of Coronavirus Misinformation. Wired. https://www.wired.com/story/how-wikipedia-prevents-spread-coronavirus-misinformation/ (Dostupné 9. 2. 2021).

5. Nezaujatost

Při výběru vhodných otevřených vzdělávacích zdrojů na bázi Mediawiki softwaru (OER WMS) hraje důležitou roli objektivita či tzv. neutrální úhel pohledu (anglicky: neutral point of view). Zdroj by neměl opomíjet žádný pohled na problematiku, pokud jsou tyto názory ve veřejné debatě rovnoměrně zastoupeny.

Právě objektivita, tedy nestranné objektivní pojednání o specifické problematice, je důležitá pro edukativní účely a to zejména v procesu vysokoškolského vzdělávání, kdy by studenti měli studovat ze zdrojů, které nejsou vytvářeny za účelem reklamy či propagandy nějakého názoru na úkor jiného, jež je pro dané účely stejně relevantní. OER WMS zároveň skýtají značné nebezpečí, že si jejich tvůrci budou snažit prosadit svou a obsah záměrně odchylovat od objektivní linky směrem ke svému přesvědčení. Změna textu je relativně jednoduchá, proto mnohé svádí toho využít k těmto účelům.

Objektivita je proto i jedním ze základních požadavků například při tvorbě článků na Wikipedii. Články, které nesplňují požadavky na neutralitu by měly být přepracovány. Obecně platí, že stejně jako Wikipedie by ani jiné OER WMS neměly být využívány jako prostor pro propagaci nepodložených názorů. Naopak všechny názory, jež nejsou tzv. společnou znalostí (tj. všeobecně známé) by měly být podloženy seriózními zdroji, nejlépe pak výsledky relevantního vědeckého výzkumu (to zejména v oblasti využití pro vysokoškolské účely).

Objektivita zároveň neznamená, že je do OER WMS třeba zahrnout všechny názory na danou problematiku. To platí zejména o názorech, jež jsou ve veřejné debatě zcela marginální a nemají oporu ve faktech. Například v článku o zakřivení Země není třeba uvádět, že tento fakt zpochybňuje jistá skupina obyvatel, jež zakřivení Země popírají a jsou přesvědčeni, že ve skutečnosti je země placatá.

Pro zachování objektivity je důležité alespoň částečný souhrn poznatků ze zdrojů, jež jsou v dané problematice široce uznávané a respektované (u vědeckých článků je například možné využít jako indikátor jejich celkovou citovanost, vzhledem k tomu, že nejcitovanější práce tvoří obvykle základ a jádro oboru – stejně jako autoři těchto prací). To jak obsáhlý by tento souhrn měl být značně variuje a záleží zejména na cílové skupině, pro niž je zdroj vytvářen.