7. Zdrojování

Uživatelské prostředí OER WMS umožňuje zdrojovat jak jednotlivé části textu, tak uvádět pod vytvořený text literaturu. Při vytváření OER WMS je vhodné zvážit důsledné zdrojování jednotlivých tvrzení a to zejména v případě, že se jedná o zdroje, jež umožňují hromadnou anonymní kolaborativní editaci. 

Důležitější než kdo obsah přidá pak totiž může být to, čím je daná část obsahu ozdrojována (jak kvalitním zdrojem). Právě možnost ověřit si snadno tvrzení formou přidání reference je dalším významným benefitem těchto zdrojů. Zejména pokud se jedná o vysokoškolské materiály je důsledné zdrojování na místě, vzhledem k tomu, že studentům lze jen těžko doporučit anonymní zdroje, v nichž převažují neozdrojovaná tvrzení. Pro pečlivé zdrojování obsahu v případě vytváření zdroje pro vysokoškolské účely svědčí následující argumenty (tabulka níže).

Tabulka. Popis důvodů pro odkazované maximální výroky respektovanými zdroji v anonymních zdrojích, jako je Wikipedie (dle Petiška, Moldan, 2019).

Důvody

Popis důvodů

Problém ověřitelnosti

Neznáme autora konkrétního prohlášení, a proto důvod, proč bychom mu měli věřit. Pokud můžeme tvrzení ověřit z respektovaného zdroje, můžeme mu důvěřovat.

Problém společné znalosti

a) Je nemožné definovat společnou znalost ve zdrojích, které využívají studenti různých oborů a různých kulturních prostředí; b) Studenti by měli používat především zdroje, kde je minimum společné znalosti a maximum nových informací.


Rozcestník a přehled literatury

Anonymní zdroje by měly být na vysokoškolské úrovni doporučeny pouze jako rozcestník k jiným zdrojům a pro přehled literatury. 

Kontext informací

Informace bez kontextu jsou méně cenné. Studenti by se měli naučit nejen popis reality (bezmračné nebe je modré), ale také jeho vysvětlení (bezmračné nebe je modré, protože molekuly ve vzduchu rozptylují modré světlo od slunce více, než rozptylují červené světlo). Zdroj jim může pomoci pochopit kontext.

Kritické myšlení

Studenti by měl pochopit, že informace bez zdroje jsou méně důvěryhodné než informace z respektovaného zdroje.

Problém plagiarismu

Neozdrojovaná tvrzení lze získat z jiných zdrojů bez přiznání. Toto použití je neetické a nezákonné.

Problém citogeneze

Problém kruhového zdrojování, neozdrojované tvrzení v anonymním zdroji je použito v jiném zdroji a ten pak zpětně použit pro ozdrojování původního tvrzení v anonymním zdroji.

Špatná praxe

Studenti, kteří používají neozdrojované  informace z anonymních zdrojů se mohou naučit špatnou praxi i v jiné části svého vzdělávacího procesu, např .: a) nekritické přijetí informací; b) plagiátorství (mohou se naučit používat informace bez zdroje i ve své diplomové práci).


Otázka co citovat a co ne? Více najdete pod odkazem.