Otevřené vzdělávací zdroje
| Stránky: | MOOC Charles University |
| Kurz: | Jak správně vytvářet a využívat otevřené vzdělávací zdroje? Zaměřeno na wikisystémy. |
| Kniha: | Otevřené vzdělávací zdroje |
| Vytiskl(a): | Guest user |
| Datum: | středa, 15. května 2024, 01.35 |
Popis
1. Definice
,,Otevřené vzdělávací zdroje (OER) jsou výukové, učební a výzkumné materiály v jakémkoli médiu - digitálním nebo jiném - které jsou umístěny ve veřejné doméně nebo byly uvolněny v rámci otevřené licence, která umožňuje přístup, použití, přizpůsobení a redistribuci jinými uživateli s žádným nebo limitovaným omezením.” (Hewlett Foundation, 2019)
Pro účely tohoto kurzu chápeme OER jako materiály, které jsou nejen volně dostupné ať již v tištěné či digitální podobě, ale umožňují také sdílení a modifikaci (tedy vytvoření vlastního díla na jejich základě). Za OER proto považujeme všechny zdroje, které jsou uvedeny pod otevřenou licencí, která výše zmíněné umožňuje.
LITERATURA: Hewlett Foundation. OER Defined. https://www.hewlett.org/wp-content/uploads/2017/02/OER-strategy-memo.pdf
2. Základní rysy OER
Významný výzkumník v oblasti OER, David Wiley (2014), uvádí několik rysů, které by zdroj měl splňovat, aby se dal označit za OER:
Opětovné právo využití.
Revize. Právo přizpůsobit, upravovat nebo měnit obsah samotný (např. překládat obsah do jiného jazyka).
Remix. Právo zkombinovat původní nebo upravený obsah s jiným obsahem a vytvořit tak něco nového.
Distribuce. Právo sdílet kopie původního obsahu, revizí nebo remixů s ostatními (např. za účelem poskytnutí kopie obsahu příteli).
Uchování. Možnost si obsah stáhnout a uložit.
3. Benefity OER
Otevřené vzdělávací zdroje na bázi Mediawiki softwaru přináší řadu benefitů, mezi nejvýznamnějšími můžeme uvést následující:
Benefity
Úspora prostředků. Studijní materiály, které jsou online, mohou vést k úspoře prostředků jak na straně instituce, tak na straně studentů.
Snadná aktualizace. V současném rychle se měnícím světě poznatky rychle zastarávají, proto jsou potřeba časté aktualizace a zdroje na bázi MWS jsou k tomu ideální.
Snadná úprava pro specifické účely. Učitel může učebnici upravit (zkrátit, doplnit či jinak modifikovat) pro účely svého kurzu.
Vyšší efektivita. Prostřednictvím hyperlinků a odkazů se může student dostat k poznatkům, které ho zajímají a přesahují rámec studijní látky (mnohem snadněji než v klasickém printu). Je také možné předpokládat, že specifika prostředí OER pomáhá studentovi lépe chápat souvislosti a vidět problematiku v kontextu. Rovněž může pomoci k interdisciplinárnímu myšlení, stejně jako rozvoji aktivního učení (tzv. inquiry-based learning).
Změna média. Dnešní studenti vyrůstají ve světě, kde tráví již od dětství více času s digitálními platformami než s klasickými knihami. Klasický učební text může být pro ně méně přitažlivý. Na prostředí wiki si zvykají od útlého věku.
Snížení zátěže životního prostředí. S rostoucími požadavky na modifikaci obsahu rostou také náklady na jeho recyklaci. Celý životní cyklus učebnic (papír, tisk, logistika, prodej) představuje environmentální zátěž. Osobní počítač (tablet), ač taky představuje určitou zátěž, se stává nezbytností života v současné době. Pokud ho tedy studenti mají stejně, mohou omezit využívání tištěných zdrojů.
Přispívání ke znalostní společnosti. OER podporují proces celoživotního vzdělávání vzhledem k vytváření prostoru pro širokou participaci.
4. Zápory OER
Snadná modifikace obsahu. Text může často měnit kdokoliv a kdykoliv, to se může negativně odrazit na jeho kvalitě. Pokud si například pedagog přečte text na zdroji a pak na ně odkáže studenty, může se text během této chvíle změnit bez pedagogova vědomí (dá se ale vyřešit tím, že odkáže na specifickou verzi stránky, z níž čerpal)
Problém se zajištěním garance kvality. Změny by měl někdo pravidelně kontrolovat, což je časově náročné.
Problém s autorstvím – má být pod textem uveden autor, když jej pak mohou anonymní editoři výrazně změnit bez jeho vědomí?