Praktická příručka INORP

9. Participativní výzkum na základě RPP

Když začínáme přemýšlet o participativním výzkumu, musíme se nejprve zeptat PROČ. 

  • Je tento výzkum důležitý v rámci vaší činnosti?
  • Jak by mohl přispět k řešení vašich otázek?
  • Jak dospějete k rozhodnutí o důvodech a předmětu výzkumu?
  • Co by se podle vás mělo zkoumat?
  • Bylo by důležité zohlednit ve výzkumu hledisko (potenciálních) uživatelů služeb a zapojit je do něj?
  • Je přidaná hodnota výzkumného partnerství s uživateli vyšší než nároky a výzvy, které jejich zapojení přinese?

Při rozvíjení projektu jsme několikrát diskutovali o překážkách výzkumné participace uživatelů služeb. Pokud tyto překážky překonáme, otevřeme příležitosti ke změně a k takovým intervencím, které účelněji a účinněji přispívají ke zplnomocnění uživatelů. Případná inspirace vzešlá od uživatelů služeb nebo praktiků napomáhá k (ideovému) prohloubení výzkumného tématu. Například můžeme objevit nové aspekty výzkumné otázky a odpovědi na ni. Díky participativním přístupům a spolupráci se rovněž posiluje politická a etická odpovědnost a snižuje vliv partikulárních (akademických) zájmů na realizaci výzkumných projektů. 

  • V některých zemích je participace a koprodukce podmínkou vědeckého financování. Takovéto rámcové podmínky bychom však neměli aplikovat „mechanicky“, nýbrž vždy v kontextu základních principů sociální práce.
  • Participativní přístupy mohou vést ke zvýšení účinnosti a dlouhodobého dopadu zamýšlených změn, přičemž i kritéria účinnosti bychom neměli definovat předem, nýbrž až v participativním rámci.
  • U účastníků, kteří se nepohybují v akademickém prostředí, může nastat pozitivní „pedagogický“ efekt – učí se získávat hlubší vhled do pozadí určité problematiky, pěstují si výzkumné dovednosti a samostatně si řídí prostředí výuky a učení.
  • Zapojení uživatelů služeb může přispět k (ideovému) prohloubení výzkumného tématu. Například můžeme objevit nové aspekty a dimenze původní výzkumné otázky a odpovědi na ni.
  • Participativní přístupy vyžadují větší míru právní a etické odpovědnosti a působí jako prevence manipulace s daty nebo vlivu partikulárních zájmů na výzkumný projekt.

Zásadní otázka zní: Proč a jak bychom měli uživatelům služby pomoci, aby se ve výzkumném procesu stali hybnou silou a/nebo plnohodnotnými partnery, a nejen někým, kdo odpovídá na otázky nebo je předmětem „pozorování“?
Předpokladem smysluplného autentického výzkumu je navázat dobré vztahy, působit v roli výzkumníka spolehlivě a budovat důvěru s potenciálními účastníky. Spojení uživatelů, poskytovatelů a zástupců komunity v jednom výzkumném projektu může vést k dalším výzvám. Musíme mít facilitační dovednosti a věnovat značnou energii přípravě. Proto je u participativní výzkumné studie zapotřebí zvážit její přidanou hodnotu.

U každého projektu zvlášť musí být pojmenovány specifické možnosti a limity zapojení uživatelů služeb (a dalších účastníků) jako výzkumných partnerů a je třeba pozorně vnímat, proč a za jakých okolností je jejich zapojení navrhováno, a to především když se tyto návrhy setkají s odporem nebo odmítnutím.

Ve společném výzkumu zvažujeme následující otázky:

  • Síť spolupráce je vhodné zakládat před podáním konkrétní grantové přihlášky. Jaké mají uživatelé služeb nebo praktici možnosti oslovit výzkumníky, případně jak mohou akademičtí pracovníci kontaktovat je?
  • Do jaké míry může být daná skupina uživatelů služeb reprezentativní? Za jakých podmínek probíhá výběr účastníků do výzkumného projektu?
  • Poskytují podmínky financování dostatečný prostor pro případné změny vzniklé v rámci skutečně kooperativního rozvíjení výzkumných cílů?
  • Jak je nastaveno participativní řízení výzkumného projektu a sdílení informací?
  • Je zapojení uživatelů služeb smluvně podloženo? Mají nárok na odměnu?
  • Jsou podmínky a rozsah projektu formulovány srozumitelně?
  • Jsou uživatelé služeb považováni za spoluautory vědeckých publikací a držitele práv duševního vlastnictví?

Zde je příklad participativního výzkumu s využitím schématu RPP: odkaz na příklad z Gentu.