Kurikulum „Posilování participativní praxe v sociální práci“

2. Předmluva

Cílem těchto vzorových návrhů je rozvoj kritického a diferencovaného chápání participativních přístupů k učení, praxi a výzkumu v sociálních profesích, jakož i kompetencí v této oblasti. K tomuto cíli směřujeme důrazem na reflexivitu během celého procesu, a to s pomocí orientačních otázek. Schopnost reflexe je klíčovou kompetencí pro zodpovědnou odbornou praxi (nikoli však explicitním cílem tohoto kurikula). Tato schopnost je kritériem pro definování a vyjasnění smyslu participativních přístupů k praxi a učení, a tak odpovídá té míře fluidity a flexibility, se kterou v tomto návrhu počítáme. Participaci se totiž nelze naučit na základě standardizovaných pravidel. Dovednost reflexivity nám umožňuje sledovat, jaký vliv má na studenty a jejich proces učení, když jsou vystaveni určitému materiálu a setkávají se s uživateli služeb. Reflexivitu nebereme primárně jako individualizovanou aktivitu, nýbrž jako dialogický proces, ve kterém lze určité znalosti, zkušenosti a předpoklady zkoumat otevřeně, aniž bychom tím museli dospět k „definitivnímu přístupu“. Cílem programu je proto zkoumání hranic reflexivity i participace v rámci interakce a interaktivního přístupu.

K tomu je třeba zohledňovat procesy budování důvěry mezi učiteli a studenty, mezi studenty navzájem i mezi uživateli služeb a akademickými pracovišti.

Tento návrh je založen na souboru zásad uvedených v doprovodné „praktické příručce“ – výstupu INORP č. 4.