Laik nebo profesionál: Ti, jež jsou zasaženi veřejnou problematikou

2. Příklad inovativní praxe (Belgie):

Protože jsme chtěli, aby si studenti magisterského oboru sociální práce na Gentské univerzitě jako budoucí odborníci uvědomili své vlastní normativní hodnotové orientace, otevřeli jsme kurz na téma „společensko-prostorová sociální práce“, kde se studenti mohou ponořit do komplexní reality čtvrti okolo fakulty. Kurz vznikl, když začalo být jasné, že mezi Fakultou psychologie a pedagogiky a okolním prostředím neexistuje vůbec žádná synergie. Jde o mnohovrstevnatou čtvrť Gentu, ve které historicky vzniklo větší množství mnohopodlažních činžovních domů a rýsuje se rostoucí koncentrace sociálních problémů, včetně extrémních forem chudoby a prekarity, skrytého bezdomovectví, stárnutí, látkových závislostí a rostoucího počtu občanů s duševní nemocí. V okolí těchto obecních mnohopodlažních budov se sociálním bydlením panuje nedostatek zdrojů a veřejných služeb, čímž vzniká jakýsi ostrov oddělený od širšího sociálního pletiva města. Studenti mají za úkol pracovat na problémech, které jsou důležité pro občany i komunitní odborníky v této čtvrti. Mají si představit, že by vyvíjeli smysluplnou práci v takto komplexním a dynamickém komunitním kontextu, kde se v důsledku strukturálních i místních podmínek nahromadily sociální problémy, narušující životní svět lidí, kteří zde žijí. 

Součástí zadání je též zaujmout společensko-prostorovou odbornou perspektivu a stanovisko k tomu, jak jsou problémy v této čtvrti rámovány, zformulovat relevantní otázky a reflektovat odborné strategie, které mohou mít smysl ve vztahu k obyvatelům i širšímu prostředí. Studenty nabádáme, aby se vraceli ke svým vlastním normativním hodnotovým orientacím, k normám a zvyklostem, které si internalizovali v důsledku své často privilegované pozice (z hlediska bydlení, mobility, příjmu, ...) a v důsledku očekávání, která mají. To jim má při plnění zadání pomoci se eticky a politicky zorientovat v daném komplexním komunitním kontextu. 

Jedna skupina studentů například řešila formální organizaci bytových společenství, ale nakonec mj. provedla šetření mezi spolužáky na fakultě s cílem prozkoumat jejich vlastní předpoklady a poznatky o sociálním bydlení v této čtvrti. Výsledky je šokovaly. Zjistili totiž, že většina studentů pracuje se středostavovskou normou osobního vlastnictví, odpovídající řádu bydlení v belgické společnosti. 

Součástí finálního produktu studentů jsou písemné práce popisující finální výsledky a realizace smysluplných projektů pro obyvatele a s obyvateli ze sousedství a s profesionály.

Jako akademici se někdy ocitáme uvězněni mezi univerzitními prostory, komunikujícími nejčastěji s tím, co se zobrazuje na obrazovce našeho počítače. Proto bychom vám rádi nabídli pár tipů k navázání kontaktů a komunikaci s novými partnery mimo učebny. Úvahy nad tím, kde a jak se setkat, jsou nedílnou součástí strategie pro rozvoj bezpečné spolupráce.

Procházkové semináře (Walking seminars)
Učení se někdy může odehrávat mimo učebnu. Obzvláště v případech, kdy nejsou zapojeni pouze studenti a učitelé, může venkovní prostor nabídnout neutrálnější a přívětivější prostředí pro diskusi a společnou činnost. Přenést to, co nás trápí, na procházkový seminář, kde se lidé při přemýšlení pohybují, může udělat divy (Bälter et al., 2018).

Komunitní sdílení
Vytvořte malou skupinu lidí (studentů, uživatelů služeb, sousedů, přátel, majitele kavárny…) a vytvořte prostor, například v místní kavárně nebo v univerzitním klubu, kde se budete pravidelně scházet a diskutovat o aktuálních sociálních problémech. Využijte místní média a sociální sítě a pozvěte další lidi, aby naslouchali, sdíleli své názory a vyprávěli své příběhy, které mohou souviset s "tématem dne". Můžete se obrátit přímo na lidi, kterých se daný problém týká a zároveň otevřít prostor pro veřejnost. Jedním z příkladů, jak to lze uchopit umělecky, nabízí multidisciplinární spolupracující projekt ¡Presente! Stories of Belonging and Displacement in Santa Fe. Ten je zaměřený na sběr a umělecké sdílení osobních historií a současných reflexí na témata vysídlení a příslušnosti a jeho aktivita se promítá do multimediálních představení po celém městě.

Veřejná fóra
Ne všechny problémy se však dostávají do veřejných debat snadno. Identifikace s, prezentace a diskuse o konkrétním nebo obecném problému (např. jak společně pracovat na řešení sociálních problémů v našich komunitách) může být relevantním úkolem pro skupinu lidí, kterých se daný problém týká a také pro ty, kteří je chtějí podpořit nebo s nimi vést dialog. Fórum může tedy být tím správným přístupem, jak upoutat pozornost veřejnosti, vznášet otázky a hledat odpovědi například na to, čí je to vlastně problém (když ne náš) a vzbudit tak angažovaný zájem veřejnosti.