PŘÍKLAD PARTICIPATIVNÍHO VÝZKUMU Z BELGIE

6. Následné aktivity

Výzkumný projekt vyústil v reprezentaci a šíření výzkumných poznatků, do jejichž produkce jsme se snažili zahrnout participaci rodičů. 

Proto jsme brali v úvahu, že poznatky a určité reprezentace přitahují pozornost tvůrců sociální politiky a sociálních pracovníků, kteří často do ohniska intervence kladou jednotlivé dítě. Výzkumné poznatky navíc bývají reprezentovány jako kauzální explanace, formou „seznamu s odrážkami“, a s důrazem na fakta, nikoliv na interpretativní porozumění. Takový přístup může znehodnotit možnosti demokratické debaty s aktéry v naší společnosti, včetně samotných rodin, o komplexní povaze tvorby a praxe veřejné politiky ke zmírnění dynamiky dětské chudoby a o tom, jak veřejná politika a praxe utvářejí struktury a diskurzy ovlivňující konkrétní situace dětí žijících v chudobě. Při šíření našich poznatků jsme se prostřednictvím rodinných historií a obrazového zpracování snažili předat publiku smysluplnou podobu významů, které v příbězích vznikaly chaoticky, nejednoznačně a mnohovrstevnatě. Jako východisko jsme prosazovali hodnoty sociální spravedlnosti a rovnosti a zároveň jsme vznášeli sporné otázky, abychom aktérům utvářejícím podmínky, ve kterých děti a rodiče v chudobě žijí, nabídli svým výzkumem další náměty k přemýšlení. 

Rovněž jsme si však uvědomili, že nejslabším místem našeho výzkumného projektu se stala absence následného dialogu se zúčastněnými rodinami během reprezentace a šíření poznatků – to, že jsme jim neposkytli prostor vyjádřit se k dalším opatřením. K tomu nám však v pouze čtyřletém výzkumném projektu chyběly finance a čas.